Soud začal stejně jako v pondělí kolem deváté hodiny ranní. Anders Behring Breivik opět nezapomněl na svůj pozdrav a po příchodu do soudní síně vytasil pravici se sevřenou pěstí, popsal zpravodaj listu The Daily Telegraph. Radikál byl oblečen stejně jako v pondělí, v tmavém obleku se zlatou kravatou.
Soud s BreivikemODVOLÁNÍ PŘÍSEDÍCÍHO: Psal, že Breivik zaslouží smrt ZAHÁJENÍ SOUDU: Breivik ronil slzy u vlastního videa KŘIK Z UTOYI: Žalobci vylíčili masakr detailně POZDRAV: Breivik zdravil sevřenou pěstí, tvoří si asi značku |
Krátce po zahájení druhého dne procesu soud případ na chvíli odročil a odvolal jednoho ze svých tří přísedících, protože krátce po útocích napsal v internetové diskusi, že by měl Breivik dostat trest smrti (více o přísedícím čtěte zde).
Poté se dostal ke slovu Breivik. Na jeho výpověd je je vyhrazeno celých pět jednacích dní. Na rozdíl od prvního dne procesu ale v úterý nebyly před soudem pouštěny obrazové či zvukové záznamy, které v pondělí vyvolaly silné pohnutí mezi pozůstalými po obětech. Soud také s ohledem na přeživší rozhodl, že Breivikovy výpovědi nesměly přenášet živě média.
Přesto se na veřejnost dostaly detaily jeho prohlášení. Uvedl například, že by útoky spáchal znovu. Skončit život ve vězení či zemřít pro svůj lid je podle něj největší čest. "Neděsí mě vyhlídka vězení. Narodil jsem se ve vězení a strávil v něm celý život (...) to vězení se jmenuje Norsko. Nezáleží na tom, zda budu zamčený v cele, protože všechna místa skončí jako multikulturní peklo, které má jméno Oslo," nechal se Breivik slyšet před soudem.
Masakr označil za "nejpůsobivější politický útok nacionalisty od druhé světové války". Jednal prý jménem dobra, a nikoli zla, aby zabránil rozsáhlejší občanské válce.
Oběti přirovnal k Hitlerjugend
Soudkyně Wenche Elisabeth Arntzenová jeho předčítání s předem připraveného prohlášení čtyřikrát přerušila, aby se ho zeptala, kdy už skončí. Vyzvala ho také, aby bral ohled na přeživší a příbuzné obětí. "Je extrémně důležité, abych mohl vysvětlit důvod a motiv (pro masakr)," odvětil Breivik.
Třiatřicetiletý radikál překročil povolenou délku prohlášení a během více než hodinového proslovu se odkazoval na historické postavy jako Josepha McCarthyho, Thomase Jeffersona, Johna Stuarta Milla, Marka Twaina či indiánského náčelníka Sedícího býka, popsal list The Daily Telegraph na svém webu.
Nad zavražděním 77 lidí opět neprojevil žádnou lítost. "Ano, udělal bych to znovu. Nebyly to nevinné do politiky nezapojené děti, ale byli to lidé, kteří aktivně pracovali na udržení multikulturních hodnot (...) To mládežnické křídlo je v mnoha směrech podobné Hitlerjugend," prohlásil.
Nakonec se opět prohlásil nevinným. "Útoky z 22. července byly preventivním úderem. Jednal jsem v rámci sebeobrany jménem mých lidí, mého města, mé země. Požaduji proto, abych byl v případě současných obvinění shledán nevinným." Po jeho projevu ho začala podrobovat výslechu žalobkyně Inga Bejer-Enghová. Ptala se ho třeba na to, zda s někým spolupracoval.
Breivikovo divadlo a smutek obětí
Breivik ještě před masakrem ve svém manifestu líčil, jak by využil soudní proces k tomu, aby se mu a jeho extremistickým myšlenkám dostalo světové pozornosti. Když se v pondělí dveře soudní síně otevřely, jeho přání se částečně splnilo, podotkla agentura AP.
Případ sleduje na 800 novinářů a živě ho vysílala řada televizních stanic i internetových serverů po celém světě. Pokrytí soudního procesu proto vyvolalo řadu debat o tom, zda by média měla poskytnout prostor muži, který zabil 77 lidí a chce propagovat své protiislámské myšlenky.
Masakr v NorskuAtentátník nastražil 22. července 2011 nejprve před úřadem norské vlády v centru Osla nálož, jejíž výbuch si vyžádal osm mrtvých. Pak odjel na tábor mládežnického křídla vládnoucí Norské strany práce na ostrově Utoya a postřílel tam 69 lidí. |
"Je samozřejmě rád, že se bude moci vyjádřit a že je o jeho případ zájem, o tom není pochyb," řekl Breivikův obhájce Geir Lippestad po prvním dni procesu.
To, že se Breivik snaží využít procesu k šíření své ideologie, roztrpčilo přeživší a příbuzné jeho obětí. "Prohlásil, že to udělal, aby získal pozornost a nemyslím si, že by ji měl dostat. Nechci mu dát takovou odměnu," řekl například Tore Sinding Bekkedal, který přežil střelbu na ostrově Utoya.
Atentátník je obžalován z teroristických činů a hrozí mu 21 let vězení. Norské právo nicméně umožňuje trest prodlužovat, klidně až do konce života odsouzeného. Pokud by Breivik byl shledán nesvéprávným, což si sám nepřeje, soud by ho poslal do psychiatrické léčebny.
O jeho vině, či nevině už u soudu ani příliš nejde (Breivik se k činu i sám přiznal), klíčovou otázkou bude, zda ho soud shledá příčetným, či nikoliv. Od toho se totiž bude odvíjet trest. Pětice soudců má k dispozici dva odborné posudky o mentálním stavu atentátníka, oba ale došly k naprosto rozdílným závěrům.
Je směšné, míní o Breivikově videu experti
Breivik první den procesu, který patřil hlavně obžalobě, téměř neprojevoval emoce a zopakoval, že ačkoli zabíjel, cítí se nevinný, protože prý jednal v sebeobraně. Slzy ronil jen v okamžiku, kdy obžaloba pouštěla jako důkaz jeho video propagující protiislámské myšlenky.
I některé psychologické experty překvapilo, jak emocionálně při promítání reagoval. Jeho pláč je podle nich jasným projevem jeho sebestřednosti a toho, že je na své činy hrdý. Odborníci tvrdí, že videonahrávka je amatérská, politováníhodná a místy působí směšně.
"Je to vyjádření toho, že silně přeceňuje sebe a své agitátorské schopnosti. Pokud člověk odhlédne od toho, co spáchal, je toto video v nejlepším případě průměrné. Na internetu se najdou mnohem profesionálnější věci," prohlásil o filmu například profesor historie na univerzitě v Oslu Öystein Sörensen, který se zabývá dějinami politických idejí a pravicovým extremismem.
16. dubna 2012 |
