Něco podobného ve Slatiňanech ještě neřešili. Na Kočičí hrádek totiž vandalové zaútočili úplně poprvé a poničili ho tak, že je zatím pro veřejnost uzavřený.
Miniaturu hradu nechala postavit pro své děti na přelomu 19. a 20. století kněžna Vilemína Auerspergová. Tomuto rodu totiž od poloviny 18. století patřilo panství ve Slatiňanech.
Hrádek od té doby potěšil celé generace nejen šlechtických dětí. Dodnes je miniatura hradu udržována a hlavně volně přístupná.
Kočičí hrádek je dodnes součástí slatiňanského zámeckého areálu. Zámek samotný vyrostl na místě tvrze, o které existují doklady už z roku 1371, kdy náležela spolu s dvorem a vsí Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan.
Po roce 1371 se zde vystřídalo několik majitelů a v roce 1469 byly Slatiňany i s tvrzí vypáleny vojskem Zdeňka ze Šternberka, které se v okolí Chrudimi připojilo k vojskům uherského krále Matyáše Korvína.
V roce 1525 koupilo slatiňanský statek město Chrudim, o dvacet let později byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském odboji.
Roku 1580 dal nový majitel Bohuslav Mazanec tvrz přestavět a rozšířit v renesanční zámek. K tomu si pozval význačného renesančního stavitele italského původu Ulrika Aostalliho. Ten vybudoval trojkřídlou renesanční budovu, tvořící dodnes stavební jádro zámku.