Je pondělní večer a sotva pár metrů od rušného káhirského náměstí Tahrír, které bylo a zůstává srdcem loňské revoluce, skládají českému prezidentovi posmrtnou poctu asi tři, možná čtyři desítky lidí. Diplomaté, obchodníci, arabisté i bohemisté, novináři i studenti. Společně likvidují přemnožené jednohubky v káhirském Automobile Club poté, co pokřtili právě Havlův esej Moc bezmocných.
"Doufám, že jej budete číst. A že jej také pochopíte," říká shromážděným Karel Schwarzenberg, Havlův přítel a český ministr zahraničí, pro kterého je exprezidentův text "jedním z nejdůležitějších v životě". Esej o zelináři, vystavené ceduli obracející se na proletáře a smyslu aktivismu zatím jeho arabský nakladatel Šaríf Bakr vydal v počtu jednoho tisíce kusů. Cestuje s ním ale arabským světem a sklízí nadšení, byť spíše jen v intelektuálních kruzích. "Vydáním v Egyptě jsme Havlovým knihám otevřeli okno do arabského světa," míní přesto Šaríf Bakr.
Egypťané se Havlovi brání
Stojí ale o Havlovy knihy a středoevropské zkušenosti z přechodu k demokracii sami Arabové? I ti, kteří loni svrhli autokratické vládce? Na káhirských a evropských střechách se cvrliká, že ne. Nejde o to, že se teď české know-how ukazuje jako sporné. Především fakticky vládnoucí egyptská armáda nemá zájem o poradce ze zahraničí, ve kterých zhusta vidí agenty zahraničních mocností.
Jejich paranoidní představy ztěžují, či přímo znemožňují, práci nevládním organizacím, které se teď obávají všeho západního – nejen novinářů, ale i sponzorů. Také ve své podstatě liberální ministr zahraničí Mohamed Kamel Amr hovoří po setkání s Karlem Schwarzenbergem o česko-egyptské výměně postrevolučních zkušeností výhradně v ryze obecné, tedy jistě nezávazné rovině. A "nevládky", jejichž představitelé jsou v současném Egyptě popotahováni i souzeni, egyptský ministr na otázku MF DNES kritizuje za neprůhledné financování. Načež utíká obvyklou politickou frází, podle které o vině aktivistů "rozhodne nezávislá justice, ne exekutiva".
Překlad Havlova díla do arabštiny se plánoval už dříve
Mimochodem, i Václav Havel přemýšlel o tom, zda jeho zkušenosti Arabům mohou pomoci. "Byl to kanadský překladatel Havlova díla Paul Wilson, který tehdy již vážně nemocnému exprezidentovi navrhl, aby nechal své knihy přeložit do arabštiny," vzpomíná bohemista a Wilsonův kolega Chálid Biltagi. "Havel se ho prý tehdy zeptal: "A jsou Arabové připraveni na demokracii?" na což Wilson odpověděl: "A vy jste byli v roce 1989 na svobodu zcela zralí?" Poté prý Havel souhlasil, vypráví egyptský překladatel.
Během pondělního křtu četli egyptští studenti češtiny Havlovy texty v jeho jazyce. "Jeho jazyk je složitý, jeho poselství mi však bylo jasné rychle," konstatuje Chálid Biltagi.
