Vše začalo už loni po zveřejnění výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS). V té služba varovala před situací v české justici. Podle tajné služby od soudců unikají citlivé informace a někteří manipulují soudním řízením (o výroční zprávě najdete více zde).
Tehdy se stejně jako nyní řešila otázka, zda o těchto skutečnostech BIS včas informovala premiéra a hlavně ministra spravedlnosti. Výbor pro kontrolu BIS proto požádal o seznam jejích zpráv poslaných vládě se stručnou anotací, o co v nich šlo.
Podle současného zákona toho totiž komise příliš nemůže. Má právo na různé statistiky, počty nasazení odposlechů, údaje o rozpočtu a v případě podezření na porušování lidských práv může chtít vysvětlení ředitele služby. Premiér Petr Nečas i šéf BIS Jiří Lang i to ale odmítli (více o žádosti čtěte zde).
Poslanci si vzali na pomoc paragrafy
Poslanci si proto u Parlamentního institutu nechali vypracovat právní rozbor, podle kterého na takové informace mají právo. Kdyby tento názor prosadili, mohlo by být už brzy jasno v otázce, co všechno ministři a premiér od BIS dostávali. Ve čtvrtek dostali právní rozbor na stůl ředitel služby i premiér.
BISBezpečnostní informační služba, Civilní kontrarozvědka působí na území České republiky. Podle zákona sbírá informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi, nebo činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku. Na starost má ale také ochranu významných ekonomických zájmů. Nemůže zatýkat ani vyšetřovat. Informace předává vládě, prezidentovi, policii a dalším tajným službám. |
Podle materiálu, který má iDNES.cz k dispozici, například zákon o zpravodajských službách nařizuje vládě, aby poslance o práci tajných služeb informovala prostřednictvím "příslušného orgánu". Ten ale zatím vůbec neexistuje. Podle právníků by za něj ve vztahu k BIS měla být považována právě kontrolní komise.
Další místo, na kterém se právníci neshodnou, je skutečnost, že zákon sice stanovuje přesný seznam informací, které ředitel BIS musí komisi poskytnout, to prý ale neznamená, že nemůže poslance informovat i o dalších.
"V minulosti se stávalo, že nám ředitel BIS v případě mediálních kauz řekl něco navíc. Problém ale je, že to bylo jen na jeho libovůli a když to pro něj bylo výhodné. To není systémové," řekl iDNES.cz člen komise František Bublan.
"Právě kauza Bém - Janoušek je ukázkou případu, kdy by nám toho měl říci co nejvíce," dodal bývalý ministr vnitra Bublan.
Sice šéf, ale jen důstojník!
Další skandál v BISServer Euro.cz v pátek zveřejnil nahrávku z roku 1997 zachycující rozhovor Janouška se šéfem protiteroristického odboru BIS Janem Pavlíčkem (někdejším vedoucím ekonomického odboru). |
Komise je podle materiálu kontrolní orgán Sněmovny a lze předpokládat, že ke své práci potřebuje více informací, než které jmenovitě zákon stanoví. Odvolává se také na ústavu, podle které má parlament obecně danou kontrolní funkci a nelze ho omezovat.
Zároveň také nenápadně připomíná řediteli BIS, že je sice šéfem největší tajné služby v zemi, podle zákona je ale stále pouze příslušník ve služebním poměru, který má své nadřízené - vládu.
Právě ta podle českých zákonů podléhá kontrole parlamentu. Pokud tedy BIS nebude chtít výboru dát požadované informace, mají poslanci trvat na tom, aby je získali prostřednictvím vlády, která tajné služby řídí.
Právníci také předem vyvracejí námitku, kterou tajná služba určitě vytáhne z rukávu, a to tajnost materiálů. Poslanci mají totiž ze zákona výjimku a mají přístup k utajovaným informacím.
Právě tímto rozborem chce předseda komise Richard Dolejš podpořit i seznam otázek, které předal Langovi na poslední schůzi kontrolního výboru (o jejím jednání najdete vše zde). V nich se například ptá, zda se BIS zabývala nebo zabývá "propojením mafiánských a lobbistických struktur s magistrátem a radou hl. m. Prahy a na soukromou bezpečnostní agenturu ABL", nebo zda BIS vede svazek na Romana Janouška. Poslanci také chtějí vědět, komu případně služba předávala informace o Janouškových kontaktech na pražské úředníky.
BIS sama už delší dobu navrhuje jiný systém kontroly. Jakousi "radu moudrých", tedy skupinu uznávaných a nezávislých osobností, například bývalých soudců, šéfů služeb, kteří by zasahovali v případě kauz, jako je nyní Bém - Janoušek. Podle služby by taková rada měla právo na mnohem více informací než poslanci a jejich vysvětlení, co se vlastně děje a kdo má pravdu, by bylo veřejností bráno mnohem vážněji než proklamace politiků.
