V Libyi Aliance zasáhla velmi rychle. Proč ne v Sýrii?
Situace v Sýrii má zcela jiný mezinárodní kontext, než tomu bylo v Libyi. Tam Aliance předem jasně definovala tři podmínky, za který je schopná zasáhnout: rezoluce Rady bezpečnosti OSN, regionální podpora arabských států a jasná situace v terénu.
Proč NATO neudeří v Sýrii? Nikdo nestřelí do sudu s dynamitem |
Arabské státy vyslaly do Sýrie pozorovatele, volání po zahraniční intervenci se už také objevilo...
Události v Sýrii by dnes asi dvě z těchto podmínek naplňovaly, ale chybí a zřejmě dlouho nebude naplněn mezinárodní mandát.
Čím se situace v Sýrii tolik odlišuje?
Sýrie sedí v samotném geopolitickém středu Blízkého východu a odráží všechny jeho problémy. Země je etnicky i nábožensky rozdělená a působí zde řada vnějších faktorů, včetně vlivu Íránu. Právě kvůli tomu jsou zde i jasně viditelné strategické zájmy úplně jiných světových hráčů - Ruska a Číny. V tuto chvíli neexistuje důrazné volání po zásahu Aliance a neexistuje usnesení s mandátem pro takový zásah.
Proč je Sýrie pro Rusko, kromě dodávek zbraní, tak důležitá?
Strategický význam Sýrie pro Rusko je ohromný. Rusko má k dispozici v Sýrii základnu a z vojenského pohledu je logické, že nechce udělat nic, aby ztratilo svůj jediný opěrný bod ve Středomoří.
Aliance je ale určitě na možný zásah připravena...
Aliance jako celek v tuto chvíli o zásahu v Sýrii nejedná. Ve smyslu, že by detailně připravovala nějaké vojenské operace. Ale velmi pozorně situaci sledujeme. Sýrie je zemí, která přímo sousedí s členskou zemí Aliance - Tureckem. Na tureckém území je v tuto chvíli zhruba 16 tisíc uprchlíků ze Sýrie. Pokud by příliv uprchlíků přerostl v masivní exodus, pak by se Aliance k tomu musela postavit a zasáhnout. Pokud o to Turecko požádá.
Turecko by mohlo v takovém případě požádat ostatní spojence o pomoc s tím, že se cítí být ohroženo?
Šlo by o pomoc spojenců při řešení humanitární krize na tureckém území. To by ale nespadalo pod článek 5 Washingtonské smlouvy, tedy že útok na jednoho spojence je útokem na ostatní členy Aliance.
Nehraje roli i to, že je v posledních týdnech stále častěji skloňován možný útok proti jaderným zařízením v Íránu a vojenský zásah v Sýrii by síly spojenců jen roztříštil?
Klíčoví členové Aliance berou v úvahu určitě všechny aspekty. Nicméně spojenci vedou v patrnosti, že Írán nedávno naznačil vůli k obnovení jednání o svém jaderném programu. Všichni v NATO kladou v prvé řadě důraz na diplomatické a politické řešení. Na druhou stranu je uplatňována řada restriktivních kroků. A pak je zde pochopitelně postoj Ruska a Číny.
V Libyi nakonec ale i Rusko souhlasilo s rezolucí, umožňující tam zasáhnout vojensky...
Je potřeba brát vážně, co Rusko říká. Jejich chápání operace v Libyi jde směrem, že ji považují za překročení rezoluce OSN. Obecně říkají, že žádnou podobnou rezoluci prostě neumožní. Řekl bych, že to platí v Moskvě i Pekingu.
Připadá mi to jako začarovaný kruh. Přece i v Kremlu musí vidět, co se v Sýrii děje. Vždyť to trvá už rok a podle OSN tam zahynulo nejméně 8 tisíc lidí...
Západní členové Rady bezpečnosti určitě nevzdávají snahu o dosažení nějaké dohody. Je možné, že jak se situace v Sýrii bude horšit, bude Rusko pociťovat stále větší tlak, aby svůj zamítavý postoj změnilo. Situace v Sýrii vykazuje známky toho, že se může změnit ve vleklý konflikt. Sýrie má na svém území i zbraně hromadného ničení, především velké zásoby chemických zbraní a na jejich použití nebo proliferaci by mezinárodní společenství muselo reagovat.
Ale to může trvat měsíce...
K řešení situace je obecně potřeba, aby větší iniciativu převzaly země přímo z regionu, především Liga arabských států (LAS). Vůdčí role nemůže být na nikom jiném než na Lize arabských států, která by měla být daleko aktivnější v zajištění bezpečnosti v celé oblasti. Jistě, ta organizace není zdaleka tak homogenní, jak to někdy zvenčí vypadá. Pokud by sebrala odvahu, byla by to právě ona, kdo by mohl významně působit na Radu bezpečnosti i samotného syrského prezidenta Asada.
