Se slovenskou Gorilou má náš dnešní případ leccos společného. Na Slovensku tajná služba před šesti lety monitorovala schůzky spolumajitele finanční skupiny Penta s politiky. Tajné dokumenty, které z toho vznikly a svědčily o korupčních vazbách, před pár měsíci unikly na veřejnost.
V Česku tajná služba monitorovala před pěti lety činnost lobbistů napojených na politiky, mimo jiné i Bémova přítele Janouška. A odposlechy jeho telefonátů posléze také unikly. Jen s tím, že na rozdíl od Slovenska měly "mezipřistání" v detektivní agentuře ABL.
Vzhledem k tomu, že MF DNES dlouhodobě rozkrývá vazby bývalého majitele ABL a stále vlivné politické figury Víta Bárty na "kmotrovské" prostředí, dostala se i k této tajné munici ze sejfu Bártových detektivů. A vznikl skandál.
Řetězec podivuhodných dějů
Text s názvem Tajné hovory Pavla B., který vyšel ve středečním vydání MF DNES, vyvolal na serveru iDNES.cz smršť reakcí. Jeden ze čtenářů si ulevil: "Chce se mi z toho zvracet. Jen nevím, z koho nejvíc? Z BIS? Z ABL? Z Béma?" Svérázně tak vystihl podstatu případu:
Kdyby Bém nevedl s Janouškem podivné hovory, nebylo co nahrávat. Kdyby si tajná služba své nahrávky důkladně hlídala, nemohlo nic uniknout. Kdyby nic neuniklo, neměla by to ABL ve svém archivu. A tak dále. Rozčilovat se dá nad tím vším. Rozhodně to není případ, který má jednoznačného viníka či padoucha, chcete-li. Vraťme se ale na začátek řetězce podivuhodných dějů, kterých je tento příběh plný.
Roman Janoušek v první polovině roku 2007 vedl telefonické rozhovory s primátorem Bémem a úředníkem Ďuricou. Na tom není nic zvláštního. Dokud nevíme, o čem spolu mluvili, respektive, že jde často o hovory ryze pracovní a je zcela zřejmé, kdo je tady šéfem. Janoušek.
To jeho se primátor ptá, jak má rozhodnout v případu VZP. To jeho zve úředník Ďurica na klíčové jednání o územním plánu. To jeho žádá o vyjádření k prodeji majetku Dopravního podniku... A pozor: to známe jen telefonáty z normálního telefonu. Delikátnější hovory vedl Bém s Janouškem na šifrovacím, takzvaném "malém" telefonu. A ty už se zachytit nepodařilo.
Co bylo dál? Z oficiálních informací víme, že tajná služba v roce 2007 opravdu sledovala činnost lobbistů. Bohužel to, jestli na základě zjištění iniciovala nějaká policejní vyšetřování, už BIS neříká. Prý nemůže. Je tajná.
Co ale víme, je to, že nahrávky dva roky po svém vzniku putovaly do ABL. Zajímavý detail: byl rok 2009, Vít Bárta už měl namířeno do politiky (tou dobou pomýšlel "jen" na tu pražskou) s Věcmi veřejnými. A takzvané monitorování komunálních politiků ODS bylo, jak známo z dřívějška, vcelku rutinní záležitostí některých Bártových detektivů. Víme už také, že v ABL byli opravdu "šikovní" a uměli sehnat jakékoliv zboží na jakoukoliv "zájmovou osobu": třeba na bezpečnostního šéfa ČEZ si pod rukou obstarali výpisy jeho telefonních hovorů. U mobilního operátora si je podvodně vyžádal severočeský policista (dnes za tuto pirátskou akci stíhaný) a výpis pak zamířil do sejfu k ABL.
Byl-li prodejný policista ze severu, byli prodejní i zpravodajci BIS? Můžeme se jen dohadovat, každopádně by to byla děsivá zpráva zpochybňující samotný smysl existence zpravodajské služby. Mluvčí BIS únik dat vyloučil (může říct něco jiného?), ale zcela jistě je nutné podezření prošetřit. Takzvaně živé odposlechy, tedy zvukové záznamy telefonátů, do ABL přišly. To je fakt.
Na vyhnívání zapomeňte
Lidí a institucí, kteří nevycházejí z případu v dobrém světle, je požehnaně. Bude zajímavé sledovat, k čemu dojde poslanecká komise pro kontrolu BIS, která si na příští úterý předvolala šéfa tajné služby. Jak se dnes k případu staví parlamentní strany, je víceméně zřejmé: opozice bude na koni, vládní koalice bude v komentování případu opatrná (přece jen to míří do útrob ODS i Věcí veřejných).
Nemá-li se však znechucení lidí z politiky dál stupňovat, což po tomto případu nebude zrovna snadné, nebylo by namístě nechat kauzu Mazánci vyhnít. Osobně za uspokojivé nepovažuji ani Bémovo vysvětlení, že se může bavit s kým chce o čem chce. "Lidi spolu mluví o blbostech, o ženských, o jídle, o práci a třeba i o územním plánu." Jestli vládní politici přijmou za svou teorii, že politik spravující padesátimiliardový rozpočet rozhoduje podle "kamaráda z tenisu", který z těchto miliard žije, pak sbohem. To už jim nebude pomoci. Slovenští politici zasažení Gorilou mohou vyprávět.
