Hodnotící zákon o Havlových zásluhách navrhla vláda nedlouho po úmrtí bývalého prezidenta loni v prosinci. Stručná norma konstatuje, že "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii". Návrh měl většinovou podporu ve Sněmovně i v Senátu.
Vztah Klause a HavlaKlaus se během své politické kariéry s Havlem často dostával do názorových sporů, které přetrvaly i po Havlově odchodu z politiky. Při Havlově pohřbu ale Klaus vyzdvihl zásluhy svého předchůdce. Havel se podle něj stal symbolem novodobého českého státu a zasloužil se o něj "jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost sametové revoluce a první prezident naší svobodné země". |
Podle zastánců má symbolický význam a je vyjádřením úcty k někdejšímu prezidentovi. Někteří kritici ale normě vyčítali, že historická role osobnosti se nemá hodnotit zákonem.
Stejného uznání, avšak ve formě zákona přijatého prvorepublikovým parlamentem, dosáhl ještě za svého života první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Havel byl hlavně pro svůj důraz na mravní hodnoty a humanismus k Masarykovi přirovnáván.
Uznání zásluh o stát se v roce 2004 dostalo také Masarykovu nástupci v úřadu hlavy státu Edvardu Benešovi. Tuto normu prosadila sněmovna přes nesouhlas Senátu. Kritici Benešova ocenění poukazovali na jeho spornou roli v dobách mnichovské krize v roce 1938 a při převzetí moci komunisty o deset let později. Klaus pak tuto normu nepodepsal, ale ani nevetoval. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že takovéto formy oceňování jsou po 60 letech sporné.
Klaus se během své politické kariéry s Havlem často dostával do názorových sporů, které přetrvaly i po Havlově odchodu z politiky. Při Havlově pohřbu ale Klaus vyzdvihl zásluhy svého předchůdce. Havel se podle něj stal symbolem novodobého českého státu a zasloužil se o něj "jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost sametové revoluce a první prezident naší svobodné země".
