Výzva vznikla na konci loňského roku, kdy se spojilo několik lidí nespokojených s politickou situací. "28. ledna pak byla v Praze Hloubětíně konference, na které vznikla naše Národní rada," říká jeden z hlavních tvůrců výzvy a někdejší jihomoravský disident Slávek Popelka (jeho profil najdete zde).
"Od té doby jezdí naše auta po republice, vydáváme letáky. Ve čtvrtek byla celonárodní manifestace a bude to pokračovat, dokud vláda a prezident neodstoupí. Chceme ale vše dělat pokojnou cestou bez násilí," popsal pro iDNES.cz Popelka.
Petice žádající demisi kabinetu Petra Nečase podle něj poběží do té doby, než ji podepíše zhruba polovina obyvatel země.
Jaroslav Popelka
Kromě odchodu prezidenta a vlády a jmenování dočasného kabinetu odborníků (na webu výzvy není, kdo by je jmenoval) výzva požaduje zahájení příprav "spravedlivých demokratických voleb", zastavení církevních restitucí, penzijní, sociální, zdravotnické a školské reformy či odvolání podpisu na smlouvě ACTA (Česko se připojilo a pozastavilo ratifikaci, více o rozhodnutí vlády zde).
Sjednotit protivládní akce se zatím iniciativě nepodařilo
K prosazení svých požadavků chce iniciativa zkoordinovat činnost podobných protivládních sdružení. Popelka ale přiznává, že se jí to zatím příliš nedaří. "Většina z nich nemá zájem spolupracovat, necítíme od nich vstřícnost. Jsou to většinou kariéristé, kteří si tam hledají osobní cíle," myslí si.
Odkazy a číslaWebové stránky: Lídr Holešovské výzvy Slávek Popelka uvedl, že na čtvrteční protest dorazily statisíce lidí. To ale není pravda, v Praze protestovalo asi 2 500 lidí a v Brně zhruba 4 000. Na sociální síti Facebook sleduje Holešovskou výzvu necelých 5 500 uživatelů. O video z demonstrace na Václavském náměstí mělo dosud zájem 2 700 uživatelů portálu YouTube. Holešovskou výzvu údajně podporují dvě desítky iniciativ, neparlamentních stran či občanských sdružení. Na webu výzvy ale schází jejich seznam. |
Za Holešovskou výzvou, pojmenované po městě původu některých z iniciátorů, stojí převážně veřejně neznámí lidé. Jejich skladba je pestrá.
Centrální koordinátor Vlastibor Čermák byl náčelníkem proviantní služby Československé lidové armády. V roce 1976, osm let po sovětské okupaci, vstoupil do KSČ. "Oba rodiče byli komunisté a v té době jsem tomu skutečně věřil," tvrdí muž, který nyní na svržení vlády spolupracuje s exdisidentem Popelkou.
Dále se v iniciativě angažuje například viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek (v roce 1989 byl v Občanském fóru), propagátor elektromobilů Václav Procházka či koordinátor iniciativy pro severní Moravu Karel Fiedler. Ten ve druhé polovině 80. let vstoupil do KSČ, po listopadu 1989 z ní vystoupil a živil se jako podnikatel.
Protestující už se rozhádali mezi sebou
Popelka během týdne redakci iDNES.cz popsal, že o koordinaci aktivit rozhoduje orgán zvaný Národní rada, zhruba třicetičlenné těleso řídící se většinovým názorem. Dodal, že nemá obavu z případného rozštěpení protestu.
Vývoj posledních dnů a web Národní rady mu ale nedal za pravdu. "Pro naprosté selhání a nevěrohodnost výroků pana Popelky se Národní rada od něj distancuje a zároveň požádala skupinu Holešovská výzva, aby si zvolila nové vedení. Protože se tak nestalo, pokračuje nadále ve svém úsilí o změnu v tomto státě bez Holešovské výzvy včetně příznivců jejího stávajícího vedení," uvedl web.
Web Holešovské výzvy nejprve uvedl, že byly stránky Národní rady "napadeny a zneužity". Poté se Holešovská výzva na oplátku distancovala od uskupení zvaného Skutečná demokracie, které web Národní rady spravuje (mimo to má Skutečná demokracie své vlastní webové stránky).
Rozpory dokumentuje i web Národní rady: "Na schůzku koordinátorů rady pan Čermák a pan Popelka přijeli s pěti dovezenými delegovanými hlasy z Brna, Znojma atd. od lidí, které zde předtím nikdo neviděl, přehlasovali změnu konferenciéra a program dohodnutý týden předem. Tím zabránili tomu, aby na demonstraci v Praze zaznělo 17 požadavků z programu Skutečné demokracie."
Taxikář Zdeněk Ponert vykřikuje ve Sněmovně
Za Skutečnou demokracií stojí například pražský taxikář Zdeněk Ponert, který v minulosti protestoval kvůli tomu, že nemůže účtovat 99 korun za kilometr.
Nebo Miloš Cach z Pardubic. "Ztratil jsem veškerou důvěru v to, co žiju. Je to ekonomicko-politicko-finanční mafie, která rozkrádá a drancuje celou planetu. Řekl jsem si, že se do toho pustím z gruntu a nebudu měnit systém zevnitř, protože to nejde," řekl iDNES.cz.
S Ponertem, Cachem a dalšími členy Národní rady už se Slávek Popelka z Holešovské výzvy rozešel. Stejně jako například s jedním ze zakladatelů Václavem Princem, který údajně výzvu směřoval do náručí ČSSD a KSČM.
Kvůli škrtům a korupci letos protesty zesílí, odhaduje Pehe
Organizátorům se ve čtvrtek podařilo přilákat na náměstí řady měst tisíce nespokojených lidí. V Praze se podle odhadů policie sešly zhruba dva a půl tisíce lidí, v Brně dokonce čtyři tisíce. Protestní akce se konaly také v Pardubicích, Ostravě či Hradci Králové (o průběhu protestních akcí čtěte zde).
Demonstrace se konaly také v pátek a v sobotu, zájem lidí ale klesal. V sobotu přišly na Václavské náměstí dvě až tři stovky lidí. Popelka se ale "vyšumění" protestů neobává: "Máme to promyšlené." Další velký protest ohlásila iniciativa na 15. dubna.
15. března 2012 |
Politologa Jiřího Pehe z New York University v Praze poměrně vysoký počet účastníků čtvrtečních demonstrací nepřekvapil. "Je to jedna z iniciativ, kterých bude dle mého soudu přibývat s tím, jak budou dopadat na obyvatelstvo vládní škrty a pocit, že se to děje v prostředí korupce a nekompetentnosti. Myslím, že rok 2012 bude dost rušný," odhadl s tím, že pokud se dosud roztříštěné iniciativy spojí, může dojít k masivním protestům.
Požadavky Holešovské výzvy jsou sice podle něj z velké části nereálné a populistické, její tvůrci ale prý zvolili postup, jak zaujmout co nejvíce lidí. "Jednoduchost hesel a požadavků má šanci mobilizovat více lidí než demonstrace Za lepší politickou kulturu. Když chcete svrhnout vládu a chcete, aby odstoupil prezident, tak spousta naštvaných lidí na to slyší," říká Pehe.
