Když zničehonic omdlel na ulici a v nemocnici později od lékařky uslyšel: "Máte nádor mozku", bylo Olomoučanovi Petrovi třicet let. Měl jeden z nejagresivnějších mozkových nádorů, takzvaný glioblastom.
Podstoupil operaci, ozařování, chemoterapii a využil i nabídku nosit speciální - v klinické studii tehdy teprve testovaný - přístroj vysílající elektrické impulzy do mozku.
"Věřím, že se mi podařilo nemoc překonat. Je to už osm let co mi nádor našli," míní dnes Petr. Je, zdá se, jednou z výjimek. Obvykle totiž bývá glioblastom smrtelný. Nemocní s ním i přes agresivní léčbu přežívají od jeho odhalení v průměru jen 14 měsíců.
Lidem, kterých si tuto diagnózu vyslechnou, může pomoc nynější unikátní objev olomouckých vědců. Odhalili mechanismus, jakým se buňky glioblastomu dokážou bránit používané léčbě. "Nový objev současně odhalil i cestu, která by mohla v budoucnosti vést k účinnější léčbě," poznamenal mluvčí projektu Biomedreg Vladimír Mišauer.
Nádor si rychle vytváří odolnost proti ozařování i chemoterapii
Studie odborníků z Ústavu molekulární a translační medicíny, který vznikl v rámci Biomedregu fungujícího na olomoucké Lékařské fakultě UP, teď vyšla v prestižním americkém časopise Journal of Experimental Medicine.
Objev může posunout léčbu glioblastomů dopředu. Příčinou jejich závažnosti je hlavně rozsévání nádorových buněk daleko od "původního" nádoru už při odhalení nemoci. A také rychlý vznik odolnosti na ozařování i chemoterapii.
"Glioblastomy obsahují hustou cévní síť a vysokou hladinu bílkoviny známé jako vaskulární endoteliální růstový faktor, která podporuje růst cév, a tím i nádoru," dodal Mišauer.
Doktoři snažící se u nemocných potlačit zhoubné bujení v posledních letech používají protilátku, která umí v nádoru blokovat účinek "růstového faktoru". Jenže i tento efekt je jen přechodný.
"Dosud bylo záhadou, proč i tato slibná terapie selhává, naše studie to pomohla objasnit," vysvětlil Jiří Bártek, který pracuje v Centru pro výzkum rakoviny v Kodani a laboratoř má i v Olomouci.
Nádor dokázal růst i během léčby, objev by tomu mohl zabránit
Existence nádorových kmenových buněk, které jsou schopné přežít různé typy léčby a navíc jsou nejspíš zodpovědné i za případný návrat nemoci, byla známá. Nejasný byl ovšem právě způsob, jakým se nádor dokáže bránit proti léčbě.
Olomoučtí vědci, kteří na nynější studii spolupracovali také s kolegy v Dánsku, USA a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd zjistili, že nádorové kmenové buňky glioblastomu dokážou samy produkovat zmíněný "růstový faktor" a zároveň jej i využít k přežití.
A to i během agresivní léčby zahrnující podání protilátky nebo záření. Vědci teď použili chemickou látku, která blokuje enzymovou aktivitu receptoru pro "růstový faktor". Tím se naruší jeho signalizace nádorovým kmenovým buňkám.
"Tento objev může v budoucnu vést ke zlepšení vyhlídek pacientů trpících tímto zhoubným onemocněním mozku," nastínil ředitel olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch. Obdobný postup se dnes v praxi používá třeba při léčbě zhoubných nádorů ledvin.
