Nové vesty mají ruským vojákům zajistit přežití a vedení boje i v mořských vlnách. Pokud se voják dostane do vody, vesta se podle agentury naplní plynem a obrátí nositele tváří vzhůru. Váha vesty přitom není tak vysoká, aby vojáka stáhla ke dnu.
Neprůstřelné vesty pro mariňáky nicméně nejsou žádnou převratnou novinkou. Zkušenosti s nimi mají například Britové, v roce 2010 se k jejich nákupu pro vojáky odhodlala i Indie.
Ruská armáda v těchto dnech u kamčatských břehů cvičí posádky vrtulníků Ka-27, které se už brzy vypraví do Adenského zálivu. V součinnosti s letadly a bojovými plavidly dalších států tam mají chránit námořní trasy před nájezdy pirátů. Do protipirátských misí se ruská námořní pěchota zapojuje od roku 2009.
Souběžně se zprávou o nových vestách ITAR-TASS přinesla informaci, že Rusko nehodlá modernizovat jaderné ponorky třídy Akula (také Projekt 941, v kódu NATO Typhoon). Kompletní přestavba jedné ponorky Akula by podle agentury vyšla stejně draho jako stavba dvou modernějších ponorek třídy Borei.
O tom, že nad modernizací největších jaderných ponorek světa (délka 175 metrů, výtlak 49 tisíc tun) visí velký otazník, se v Rusku spekuluje už delší dobu. V současnosti ruské námořnictvo disponuje třemi těmito podmořskými obry, přičemž ponorka Dmitrij Donskij byla upravena pro zkoušky balistických raket Bulava a ponorky Archangelsk a Severstal jsou mimo aktivní službu.
Rusko platí se 65 ponorkami v aktivní službě mezi ponorkové velmoci, obdobný počet ponorek mají jen USA a Čína.
