"Návrh legislativního řešení této problematiky situaci podle mého názoru bohužel neřeší. V jeho důsledku by docházelo k absurdním situacím, kdy, pokud bychom například vysílali snímek Umělec, pětinásobného držitele Oskara, což je němý film, by musel být reklamní blok také němý," sdělili ředitel TV Nova Jan Andruško. "Návrh s námi nebyl bohužel dopředu diskutován," dodal s tím, že televize je vstřícná k hledání kompromisu při tvorbě zákona a vyhlášky.
Podle Novy je změna zákona cílená pouze na provozovatele televizních stanic, ale nepřináší povinnosti pro reklamní agentury a ty, kteří si reklamu u nich objednávají. "Je mimo jiné nutné, aby došlo k úpravě technických norem tak, aby povinnost regulace hlasitosti dopadala obecně na všechny subjekty, které se podílejí na přípravě a odvysílání reklamních spotů," stojí v tiskovém prohlášení Novy.
Proti čemu televize brojíTelevize se ohrazují proti novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pod návrhem na změnu zákona je podepsáno 14 poslanců ze všech politických stran zastoupených v parlamentu. Novela říká, že intenzita zvuku reklamy, teleshoppingu či upoutávky nesmí být vyšší než ta, která jim předchází a která je následuje (více o novele, která má zkrotit hlučnou reklamu, čtěte tady). Zatím ale není jasné, jak reklamu budou muset vysilatelé ztišit a jakým způsobem to bude kontrolováno. To by měla říci vyhláška Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta zatím neexistuje. Ve středu má novelu projednat vláda, příští týden by ji pak měli dostat na stůl poslanci. Její autoři navrhují, aby novela byla schválena zrychleně, tedy hned v prvním čtení. |
Provozovatelé televizních stanic včetně Novy vyjádřili nesouhlas s novelou zákona už minulý týden prostřednictvím stanoviska Asociace televizních organizací (více o odmítnutí novely čtěte tady).
Aktivita poslanců spojuje i obvyklé konkurenty v boji o diváka - komerční televize i televizi veřejnoprávní. Nova i ČT se shodně odvolávají na používání standardů EBU, tedy Evropské vysílací unie. Ta sdružuje zejména veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice.
"Přihlášením se k těm principům a jejich respektováním bychom uměli ošetřit celou situaci tak, že bychom nepotřebovali zákon," řekl iDNES.cz ředitel techniky ČT Rudolf Pop. Veřejnoprávní televize sice na konci loňského roku o velkou část reklamy přišla, novela se ale týká také upoutávek na vlastní pořady či dalších předělů. Investice do technologického zázemí v souvislosti s regulací zvuku ČT odhadla na miliony korun.
Směrnice EBU jsou právně nevymahatelné. Televize tak nic nenutí je dodržovat nebo případně investovat do technického vybavení.
Podle Daniela Köppla, šéfredaktora odborného týdeníku Marketing & Media, se provozovatelé brání tomu, aby upravovali reklamní sdělení, aniž by z toho měli příjem. "Reklamní spoty nevytváří televize, ale jsou jim dodány. Dodržování správné míry hlučnosti jim proto přidělá práci," domnívá se analytik.
Prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Pavel Brabec si myslí, že regulace hlasitosti trh s reklamou nijak neovlivní. "Dopad to mít nebude, protože ta diskuse je jen bouří ve sklenici vody," řekl iDNES.cz Brabec.
Köppl i Brabec se shodují, že novela je od politiků populistickým krokem. "Je to účelová věc. O hlasité reklamě se začalo hovořit, tak se to vzalo do parády. Ale jsou daleko horší věci. Média postihla ekonomická recese a většina z nich bojuje s výrazným poklesem příjmů financí z inzertního trhu," míní Köppl.
"Domnívám se, že je to tak trochu politická karta. Lidé něco chtějí, tak jim to pojďme dát. Ale myslím si, že situace není tak horká, jak se píše a mluví, protože jakmile zadavatelé reklamy zjistí, že hlasitá reklama nefunguje a lidé ji nechtějí, tak to samy zregulují, aby lidé od reklamy neutíkali," řekl Brabec.
