"Vodafone by tu bez Šloufa nebyl. Můžu to potvrdit, sám jsem se zástupci firmy tehdy hledal vhodné místo, kde by mohlo call centrum vzniknout," uvedl Trávníček.
Podle něj Šlouf věřil, že když přivede do města stovky pracovních míst, voliči se mu za to odvděčí svými hlasy. "Opravdu si od toho hodně sliboval. Ale nakonec mu to nepomohlo," poznamenal Trávníček. Šlouf se totiž nedostal ani do druhého kola senátních voleb.
Český Mobil, jak se nazýval předchůdce Oskara a Vodafonu, šel v roce 1999 do výběrového řízení na provozovatele třetí mobilní sítě s tím, že zákaznické centrum bude v Chrudimi. Zástupce společnosti tehdy tvrdil, že Chrudim zvolili po konzultaci s ministerstvem dopravy. Ministerští úředníci to odmítali.
Šlouf přesto prohlašoval: "Jenom jsem požádal v té době, aby centrum bylo v tomto okrese. Konkrétní dohodu udělali ministerští úředníci na ministerstvu dopravy a šéfové Českého Mobilu."
Pozoruhodné na tom je, že pokud taková dohoda vznikla, musela být uzavřena ještě před samotným výběrovým řízením. Nebo jinak, jestliže chtěl mít Šlouf jistotu, že zajistí Chrudimi nová pracovní místa, musel dopředu vědět, kdo vyhraje.
"Věříte na náhody?" reagoval na to tehdy s úsměvem. "Mechanismus, jakým způsobem to zařídil, neznám. Byl ale vlivný," řekl Trávníček.
Paradoxní je, že když Šlouf přiměl Český Mobil k výběru Chrudimi a společnost získala licenci na provozování mobilní sítě, objevil se problém.
Chrudim, která podle operátora splňovala všechny požadavky, neměla pro něj vhodné prostory. Český Mobil v Chrudimi hledal vhodné prostory déle než půl roku. Centrum dokonce provizorně zřídil v Sezemicích, kam museli zaměstnanci společnosti z Chrudimi dojíždět.
"Navrhl jsem, aby působili v areálu Evony. To jsme ale nevěděli, jak velké call centrum nakonec jednou bude," uvedl Trávníček.
Firma si nakonec vybrala administrativní budovu zkrachovalé Transporty. Ve městě působí už dvanáct let a zaměstnává osm set lidí.
