K nejviditelnějším pozůstatkům mistrovství světa patří vesecký areál vybudovaný za závratných 594 milionů korun. Samotný Liberec přišla stavba a výkupy pozemků na 385 milionů. Jen zlomek postavených tratí dnes využívají kvůli náročnému profilu bruslaři. Stejně mizivé je i procento amatérských běžkařů. Jsou navíc odkázaní většinou jen na přírodní sníh.
MS Liberec 2009Pořadatelská organizace, která je v konkurzu a v jejímž čele stála běžkařka Kateřina Neumannová, zanechala dluh přes 100 milionů korun. Firmy, které se podílely na pořádání a nedostaly zaplaceno, zažalovaly spolupořádající Liberec a Svaz lyžařů o 37 milionů. Bez ohledu na výsledek čekají Liberec vysoké platby za právníky. Rekonstrukce kolejí pro potřeby šampionátu mají dohru i u trestního soudu. Ten čeká verdikt ve dvou kauzách. Zatím je pět obžalovaných, mezi nimi i někdejší rektor univerzity či účetní firmy Syner. |
"Nemyslím si, že jsou dnes areály smysluplně využité, vzhledem k tomu, kolik stály. Na druhou stranu jsou tam velké nedostatky, které brání tomu, aby mohl areál stoprocentně fungovat," říká se liberecká opoziční zastupitelka Zuzana Kocumová.
Město za tři roky od mistrovství udělalo pro lepší zpřístupnění drahého areálu jen velmi málo. Lidé nemohou využít zázemí moderní budovy při převlékání nebo úschově věcí, do Vesce nezajíždí MHD, propagace je nulová. "Mělo by tam být víc možností, aby měli lidé víc důvodů do Vesce přijet. A také aktivity, které by přinášely městu peníze," domnívá se Kocumová.
Vesec by mohl oživit připravený projekt za devět milionů, který prošel do finálního seznamu integrovaného plánu rozvoje města. Evropské peníze a za ně vybudovaný dětský koutek, hřiště, hrací prvky nebo kurty by mohly areálu dopomoci k nalákání většího počtu návštěvníků.
O skokanské můstky na Ještědu se dnes nikdo nestará
Ještědské můstky jsou na tom ještě hůř. Jejich rekonstrukce vyšla na 730 milionů korun, podíl státního rozpočtu činil 632 milionů. Navzdory tomu, že jde dnes o nejmodernější areál v zemi, skokané ho téměř nevyužívají.
"Město nemá peníze na to, aby stříkalo můstky, potřebuje je na sjezdovky, takže pokud se tu nekonají žádné závody, nikdo můstky neupravuje. Přitom by tu mohla trénovat česká reprezentace, ty můstky jsou perfektní. Je to škoda," říká šéf oddílu skoku Sportovního klubu Ještěd Zdeněk Jirásko. Naposledy jeho oddíl upravoval vyšší "stodvacítku" v roce 2009 při mistrovství světa.
Nyní, po dlouhých třech letech, ožijí můstky znovu. Příští týden se na ně postaví závodníci Světového poháru v severské kombinaci. Jindy ale můstek zůstává zapadaný sněhem.
Když chtěl SK Ještěd po mistrovství světa můstky od města převzít s tím, že by se o ně staral, bývalý primátor Jiří Kittner neměl zájem. "Teď se o to nikdo starat nechce, přitom to musí dělat někdo, kdo do toho dá srdce, kdo tomu alespoň trochu rozumí," domnívá se Jirásko.
"Bohužel je pravda, že můstky za předchozího vedení ležely ladem a je to promarněná příležitost," přiznal předseda představenstva Sportovního areálu Ještěd Petr Černý. Teď by to podle svých slov rád změnil. "Pokud jde o letní využití, zaměříme se hlavně na tréninkové oddíly skokanských týmů. Skáčou víc v létě než v zimě, kdy jsou na závodech, už jsme zprovoznili i pokoje v přilehlé budově. Oslovit bychom chtěli také oddíly v Německu a Polsku," dodal.
