Je 19. února 1942. Osmadvacetiletý Eric Thompson pomalu kráčí ulicí australského Darwinu. Najednou spatří japonský letoun a vzápětí se ozvou výbuchy. Na Austrálii právě zaútočilo Japonsko. Země do té doby podobný útok nezažila, a v tu chvíli nikdo netušil, že tento nálet bude i nejhorší v jejích dějinách.
Japonci přitom invazi do Austrálie neplánovali, jen chtěli paralyzovat její strategický vojenský přístav a rozložit morálku australských vojáků, protože se připravovali na jinou vojenskou kořist - několik stovek kilometrů vzdálený Timor.
"Věděli jsme, že útok dříve nebo později přijde, ale nečekali jsme ho tak brzy, bylo to celkem překvapení," vzpomíná dnes osmadevadesátiletý vysloužilý poručík Eric Thompson na osudný den. Zemřelo tehdy přes 240 lidí a část Darwinu lehla popelem.
Austrálie ve válceAustrálie se zapojila do druhé světové války krátce po napadení Polska Německem v roce 1939. Na konci války sloužilo v ozbrojených silách skoro milion Australanů. Vesměs bojovali v Evropě, na severu Afriky a v jihozápadním Pacifiku, kde sehráli svého času klíčovou roli. Během bojů zemřelo přes 27 tisíc Australanů, dalších skoro 24 tisíc bylo zraněno. Zdroj: Wikipedia.org |
Když loni navštívil Austrálii americký prezident Barack Obama, označil nálet na Darwin za "australský Pearl Harbor". A nutno podotknout, že bombardování severoaustralského města skutečně připomíná útok na základnu Spojených států hned v několika momentech, i když lidské ztráty Američanů byly v Pearl Harboru desetkrát větší.
Podobnost s Pearl Harborem
Stejně jako Američany na Pearl Harboru i Australany v Darwinu japonští piloti útokem překvapili. Stejně jako Američané i Australané se spletli a v prvním okamžiku pokládali blížící se letouny za vlastní stroje, což přispělo k momentu překvapení (více o Pearl Harboru čtěte zde).
Když pak letouny císařské armády město bombardovaly, zmohli se obránci jen na slabý odpor. Je ovšem fakt, že Darwin, navzdory své strategické důležitosti, byl v té době velmi slabě chráněn.
A kde končí podobnost s Pearl Harborem, nastupuje reálná souvislost. Nálety na Darwin totiž naplánoval a vedl stejný muž, který o deset týdnů dříve velel první vlně japonských jednotek útočících na americkou základnu na Havaji - Micuo Fučida. Stejné jako u Pearl Harboru byly i letadlové lodi, z nichž japonské letouny startovaly.
Letadla bzučela, lodě explodovaly
Co se tedy před sedmdesáti lety na severu Austrálie odehrálo? Krátce před desátou hodinou dopolední na Darwin zaútočily přes dvě stovky japonských letadel. Bomby padaly na přístav i samotné město, vojenské i civilní letiště, dokonce i na nemocnici. Po čtyřiceti minutách se Japonci odmlčeli. O hodinu později ale byli zpátky a v bombardování pokračovali.
"Zvuk během japonských útoků byl strašlivý, malá i velká letadla bzučela nad hlavami a ze zbraní zněla střelba. Padaly bomby, lodě explodovaly, byl to naprosto neuvěřitelný pohled," vzpomíná po letech Thompson.
Když útoky konečně skončily, Darwin byl v troskách. Zničena byla většina civilních i vojenských budov, v přístavu šlo ke dnu osm lodí včetně amerického vojenského plavidla USS Peary, bomby zničily kolem dvaceti letadel. Kromě dvě stě čtyřiceti mrtvých si útoky vyžádaly i stovky zraněných.
Dnes je Japonsko blízký spojenec
Tímto dnem ovšem nálety na Darwin a další města severní Austrálie neskončily. Japonsko hlavní město Severního teritoria bombardovalo až do listopadu roku 1943, celkem podniklo 64 náletů, připomíná Australský národní archiv na svých internetových stránkách. Žádný už ale nebyl tak devastující jako ten první.
Letošní sedmdesáté výročí bombardování si Austrálie poprvé připomene jako státem uznaný významný den. Jeho vyhlášení požadovali už roky městští radní. Přesto Austrálie žádné obří připomínkové akce nepřipravila. Zřejmě i proto, aby nepopudila svého obchodního partnera a dnes už i významného spojence.
"Není to o oslavách války a rozhodně to není o démonizování Japonska. S japonským lidem jsme nyní dobří přátelé, dobří obchodní partneři a spojenci," řekl už loni šéf vlády Severního teritoria Paul Henderson serveru australiangeographic.com.au.
