Nejvyšší správní soud (NSS) verdikt nyní uveřejnil ve své databázi. Odvolání z funkce je nejpřísnější trest, který může kárný senát uložit. Přistupuje k němu jen zřídka. Od roku 2009, kdy tuto agendu vyřizuje právě Nejvyšší správní soud, je to teprve první případ odvolání soudce.
Od roku 2001 do Sklenářova případu skončilo po verdiktech kárných senátů jedenáct soudců, sedm z toho byli muži. Třikrát byl důvodem odvolání alkohol, pětkrát průtahy.
Sklenář působil na správním úseku Městského soudu v Praze od roku 2003.
Agendu zřejmě nestíhal. "Vyřizování věcí je dlouhodobě pod průměrem ve srovnání s ostatními soudci působícími na stejném úseku a ve srovnatelných podmínkách," stojí v rozhodnutí kárného senátu s předsedou Antonínem Draštíkem.
Při uložení nejpřísnějšího postihu zohlednil Nejvyšší správní soud to, že Sklenář již v minulosti dostal výtku od nařízených. Kárný senát mu navíc v roce 2010 kvůli průtahům snížil plat o pětinu na osm měsíců. "Tato opatření však zcela evidentně nevedla ke změně přístupu soudce k plnění zákonných soudcovských povinností," konstatoval Nejvyšší správní soud.
Tentokrát kárný senát uznal Sklenáře vinným z dlouhodobé nečinnosti v devíti případech. Po dobu mnoha měsíců neučinil žádný procesní úkon, případně nerespektoval nařízené lhůty. Patrně nejzávažnějším proviněním je to, že Sklenář nepředložil Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost podanou v kauze, kterou předtím rozhodoval. Nečinnost v tomto případě trvala celé čtyři roky.
Sklenář průtahy přiznal. Stěžoval si však na přístup kolegů a špatnou organizaci práce v jeho senátu. Předseda senátu si na něj údajně "zasedl" a kladl na něj přísnější požadavky než na dalšího soudce. Slýchával prý také různé vulgarity.
Podle kárného senátu se ale nic takového nepodařilo prokázat.
