Podle ní by se počet rozmístěných strategických hlavic USA mohl snížit až na 300, zatímco START zavazuje Washington, aby jich měl nanejvýš 1 550.
Podle AP zatím Obamova vláda k definitivnímu rozhodnutí nedošla. Zvažuje ale údajně tři možnosti jednostranného omezení svého jaderného arzenálu: na 1 000 až 1 100 rozmístěných strategických hlavic, 700 až 800, nebo 300 až 400.
Kolem tří set rozmístěných jaderných hlavic měly USA naposledy v 50. letech minulého století na počátku závodů ve zbrojení se Sovětským svazem. Nejvíce jich Spojené státy měly v 80. letech, kdy počet dosáhl 12 000 hlavic. Podle poslední zprávy ze září 2011 mají Američané 1 790 rozmístěných zbraní, Rusko 1 556.
Mluvčí ministerstva obrany George Little se k informacím AP odmítl vyjádřit. Uvedl pouze, že Obama pověřil Pentagon nalezením "alternativního přístupu" k jadernému odzbrojování.
Rusko by získalo převahu, spojenci znervózněli, zní kritika
Obama už v roce 2009, kdy se ujal vlády, přednesl při pražském projevu vizi světa bez jaderných zbraní. Případné omezení amerického jaderného arzenálu nad rámec mezinárodních smluv by však podle AP pravděpodobně vyvolalo silnou kritiku ze strany republikánů kvůli jejich obavám z oslabení země.
Republikáni proti omezení amerického jaderného arzenálu argumentují i závazkem Washingtonu vůči americkým spojencům, jako jsou Japonsko, Jižní Korea či Turecko, kterým USA poskytují "jaderný deštník". Podle nich by tyto země mohly začít vyvíjet vlastní jaderné zbraně, pokud by nabyly dojmu, že je Američané nedokážou ochránit.
Smlouva START obě velmoci zavazuje, aby do roku 2018 snížily počet svých rozmístěných jaderných hlavic na 1 550. Nebrání jim však, aby omezovaly své jaderné arzenály nad rámec smlouvy.
