Změnila se populární první dáma Sýrie v blízkovýchodní Marii Antoinettu?

Ještě před rokem byla syrská první dáma Asma Asadová miláčkem světových médií, která o ni psala jako o syrské princezně Dianě či "pouštní růži". Po roce povstání, které její manžel brutálně potlačuje, se objevují spíše přirovnání jako moderní Marie Antoinetta. Co s ní vůbec je a může něco proti krveprolití udělat?

Asma Asadová se přestala objevovat na veřejnosti prakticky hned poté, co loni na jaře v zemi vypuklo povstání proti režimu jejího manžela Bašára Asada. Neposkytla od té doby žádný rozhovor, nepřednesla žádnou řeč, ke krveprolití se nevyjádřila. O jejím pobytu se prakticky jen spekuluje.

Asma Asadová

Narodila se 11. srpna 1975 v Londýně syrským rodičům. V Británii i vyrostla a vystudovala výpočetní techniku. Pracovala pak pro Deutsche Bank či v JP Morgan. Moderní, elegantní a vzdělaná žena stojí po boku autoritářského prezidenta Bašára Asada už jedenáct let. Mají spolu tři děti. Asma Asadová mluví arabsky, anglicky, francouzsky a španělsky (profil Asmy Asadové čtěte zde).

Zprvu se hovořilo i o tom, že se svými třemi dětmi prchla do rodné Británie. Letos v lednu se ale spolu se dvěma potomky objevila v Damašku na manifestaci příznivců režimu a svého manžela tak veřejně podpořila.

Syrský režim přitom už jedenáct měsíců brutálně potlačuje lidové povstání a OSN hovoří už o více než 5 tisících mrtvých. Asad zabíjení popírá. Zády se k němu ale obracejí už i okolní arabské země (více o výzvě arabských lídrů k odstoupení Asada čtěte zde).

Podlehla moci, nebo nemá volby?

Překvapivá účast Asmy Asadové na lednovém provládním shromáždění přitom nahrála těm, kteří kdysi populární první dámu, které se přezdívalo třeba syrská princezna Diana, začínají označovat spíše jako Marii Antoinettu Blízkého východu, protože k utrpení Syřanů mlčí.

Jenže se ozývají i hlasy, které upozorňují na to, že nic není tak jednoduché. A stále se ptají, jaký postoj ke krveprolití vlastně šestatřicetiletá Asadová zaujímá, vždyť se narodila, vyrostla a vystudovala v liberálním Londýně. A v Sýrii se angažovala v rozvoji venkova či vzdělání mladých lidí.

Situace v Sýrii

Syrské síly po dvou dnech bojů v noci na pondělí ovládly čtvrti na východě Damašku kontrolované dosud dezertéry a stoupenci opozice.

Násilnosti v Sýrii si dle OSN si vyžádaly už na 5 400 mrtvých, podle jiných zdrojů o zhruba o jeden až dva tisíce více. Kvůli násilí v sobotu přerušila pozorovatelskou misi v Sýrii Liga arabských států.

Situaci v Sýrii řeší RB OSN. Návrh rezoluce k Sýrii vyzývá prezidenta Asada, aby předal moc viceprezidentovi, odmítá ale zahraniční vojenskou intervenci v zemi. Návrh odsoudilo Rusko, otevírá prý cestu k občanské válce a vojenské intervenci, k níž Moskva nikdy nedá souhlas.

Například britský deník The Times na svém webu nabízí hned tři různé teorie opřené o znalce poměrů v syrském režimu. Část z nich tvrdí, že Asadová stojí pevně za svým chotěm.

Třeba manželka někdejšího velvyslance Evropské unie v Sýrii Bridig Keenanová míní, že syrskou první dámu "zkazilo" všechno to palácové podlézání. Americký novinář, který se s Asadovou pracovně setkal v Sýrii, se domnívá, že se stala "tvrdší, pánovitá" a nechala se zkazit mocí.

Pokusila se prý ze země odjet

Další tvrdí, že žena Bašára Asada žije v jakémsi stavu, kdy skutečnost venku odmítá vidět. I když oponenti tohoto názoru argumentují, že na něco takového je příliš inteligentní a dozajista má přístup k západním médiím, než aby uvěřila syrské propagandě.

A pak je tady dle listu ještě třetí skupina, podle níž je Asma Asadová vězněm režimu, který nemůže veřejně krveprolití odsoudit a ani uprchnout ze země. A že na lednové shromáždění byla donucena jít. Prý se i přimlouvala za některé pracovníky své charity, kteří skončili za účast na demonstracích za mřížemi.

V každém případě, i kdyby byla krveprolitím rozhořčena, moc proti němu dělat nemůže, píše The Times s tím, že hranice moci první dámy Sýrie končí za zdmi jejího domova, kde může zkoušet obměkčit svého manžela. Kdyby promluvila veřejně, čelila by zřejmě tvrdým následkům.

"Je vězněm vlastní situace," míní ředitel Rady pro arabsko-britské porozumění Chris Doyle. I když v pondělí se objevila informace, že se o únik ze Sýrie měla pokusit.

Dle egyptského listu Al-Masrí al-Jum jela se svými třemi dětmi, prezidentovou matkou a bratrancem v koloně aut k letišti. Cestu jim ale přehradil oddíl zběhlých vojáků. Po ostré přestřelce se prý vládním vojákům podařilo konvoj eskortovat zpátky do prezidentského paláce.