"Jako lékař z toho mám velice špatný pocit," zhodnotil realitu záchranář Dorian Pfeifer.
Ze své funkce se navíc rozhodl odejít šéf záchranky Anton Vaňo. Od února se po čtyřech letech vrací zpět do Uherského Hradiště jako běžný záchranář. Důvody svého odchodu nechce příliš komentovat. "Je jich více, už se to naskládalo," naznačil.
Jisté je, že jeho obavy z rušení návštěvní pohotovosti se naplnily hned v prvních dnech. Podle zlínského lékaře Lubomíra Nečase proto může být jedním z důvodů Vaňovy rezignace právě lednová změna. "Záchranáři totiž museli náplň návštěvní pohotovosti převzít," upozornil Nečas.
Záchrance tak výrazně přibylo výjezdů, nahrazují praktické lékaře a častěji musejí pomáhat i lékaři takzvaně v záloze. Situací, kdy kvůli průjmu nebo ledvinové kolice nebude záchranář u těžké dopravní nehody, může být čím dál více.
Jen za prvních deset dní mají záchranáři o 118 výjezdů více než za stejnou dobu v loňském roce a najezdili přitom o pět tisíc kilometrů více.
Nejhorší situace je právě na Zlínsku, kde má záchranka na starosti 195 tisíc obyvatel, což je téměř jednou tolik, jako na Kroměřížsku. Proto teď často dochází k situacím, které dříve nebyly možné.
Jednou se to může vymstít, varuje lékař
Nedávno například zemřel člověk v obci Provodov. Loni za ním vyrazil lékař z pohotovosti, aby tělo ohledal a vystavil úmrtní list. Teď k rodině přijela lékařka záchranné služby, protože pohotovost už jezdit nesmí. Mezitím ji ale potřebovali na Jižních Svazích ve Zlíně, kde nakonec člověka oživovala posádka záchranné služby bez lékaře.
Podobných případů je přitom více. A zdravotníci upozorňují, že ne vždy musejí skončit šťastně. "Jednou se to může vymstít nám všem," varoval Vaňo.
Hlavní problém teď mají starší lidé, ležící nebo dlouhodobě nemocní. "Klienta třeba v noci začne bolet močový měchýř a okamžitě potřebuje léky. Naše sestra mu nijak nepomůže," upozornila ředitelka Domova pro seniory v Lukově Jiřina Neischlová.
Nejde přitom o výjimečný, ale naprosto běžný problém. Podobně jako u lidí, kteří třeba mají zavedenou cévku na odvod moče. Pohotovost už ji nevymění. Proto musí nemocný počkat na záchranku. Záchranáři ale cévku stejně vyměnit nemohou, stejně jako nemohou podat třeba antibiotika. Pacienta proto naloží a odvezou do nemocnice na urologii.
Tam si počká na příjem a potom zase na záchranku, aby ho odvezla zpět. "Při neustálém převážení může pacient klidně dostat zápal plic," zdůraznil Nečas.
Kraj chce počkat do konce února
Provozovatelé domovů pro seniory v kraji navíc spolu s lékaři upozorňují také na další velký problém. Tím je právě ohledání zemřelých. Podle smlouvy se zlínskou nemocnicí mají totiž pohotovostní lékaři ve službě jezdit jen k zemřelým, ke kterým je zavolá policie.
Pokud tedy někdo zemře v noci v domově pro seniory nebo doma, může se stát, že v posteli zůstane i osm hodin. "Nemůžeme s ním hýbat, dokud ho neuvidí lékař. A pokud bude mít záchranka moc práce, prostě nepřijede," obává se ředitel Domova pro seniory na Burešově ve Zlíně Vlastimil Zaydlar.
Záchranáři na Zlínsku teď kvůli případnému ohledání zemřelých musejí do služby volat své zálohy. "Stejný lékař pak zase ráno nastupuje do práce a příště mi třeba řekne, že to neudělá," upozornil na špatný systém Pfeifer.
Krajský úřad chce na zhodnocení počkat do konce února. "Už na konci roku byla vyšší nemocnost, takže více výjezdů může souviset právě s tím," domnívá se krajská radní Hana Příleská. Podle ní stejný systém funguje bez problémů i v jiných krajích.
