Pouhá tři města - Karviná, Havířov a Orlová - ztratila podle sčítání lidu od roku 2001 přes 15 tisíc lidí. Opustilo je víc lidí než Ostravu, která má přes 300 tisíc obyvatel. V celém okrese Karviná jich v roce 2010 žilo jen 271 305.
"Z Karvinska odcházejí nejen lidé v produktivním věku, ale i starší. Mnozí se na penzi stěhují na Slovensko a do Polska, nebo míří do Olomouckého či Zlínského kraje," říká ředitel krajské pobočky Českého statistického úřadu Jaromír Kartous.
"My sice nezkoumáme příčiny, ale usuzujeme, že odchází část starších lidí, kteří kdysi přišli na Karvinsko za prací. Někteří se vracejí do rodných míst, další se asi na penzi stěhují tam, kde byli zvyklí jezdit na chalupu," míní.
Přijďte na Karvinsko, vybízeli kdysi náboráři
Největší odliv obyvatel zažívá Orlová: za desetiletí od roku 2001 přišla o desetinu z původního počtu. "Začátkem roku 2002 jsme měli 35 189 obyvatel, letos jen 32 202. Největší úbytek byl v roce 2006. Hodně lidí se tehdy stěhovalo, k tomu začala klesat porodnost a stoupat úmrtnost," říká mluvčí Orlové Nataša Cibulková.
Orlová
Místostarosta Radislav Mojžíšek přiznává, že vedení města situace netěší. Podle něj je i důsledkem změn, kterými Karvinsko prošlo.
"Orlová byla založena na těžkém průmyslu. Lidé se sem stěhovali za prací, kterou měli v šachtách na území města a okolí. Doly potřebovaly lidi, organizovaly náborové akce v republice i za hranicemi. Příchozí tu našli i bydlení, vznikla například sídliště v Orlové-Lutyni," připomněl Mojžíšek.
Karviné poprvé klesl počet obyvatel pod šedesát tisíc
"S uzavíráním dolů ale lidé o práci přišli, proto se stěhovali jinam nebo se vraceli i s rodinami do rodných míst. Za prací odcházejí i mladí lidé, protože v tomto regionu ji těžko hledají," podotýká Mojžíšek.
Podobná situace je také v Havířově či Karviné, kde za desetiletí ubylo 7,2 až 8,5 procenta obyvatel, z toho jen loni v každém městě okolo tisíce. V Karviné žilo v roce 1978 téměř 82 tisíc lidí. "Letos poprvé v historii klesl počet obyvatel města pod 60 tisíc," říká mluvčí města Šárka Swiderová.
Karviná
Podle ostravské socioložky Lenky Mynářové lidé nejčastěji opouštějí kraj kvůli práci a špatnému životnímu prostředí, ale právě na Karvinsku se k tomu přidává víc než jinde i další fenomén.
"Takzvané naplaveniny, tedy lidé, kteří se kdysi na průmyslové Karvinsko stěhovali za prací z jiných krajů nebo zahraničí, tam sice na čas zakotvili, ale nesplynuli s okolím. Cítili se spíš jako na návštěvě. A když důvody jejich setrvání pominuly, vracejí se do komunity, ze které pocházejí," vysvětluje.
Městům na Karvinsku musí pomoci i stát
Mynářová soudí, že mnohé naplaveniny neudrží v regionu nic. Přesto podle ní mohou radní měst přispět k tomu, aby lidé neodcházeli v tak hojném počtu. "Pokud je chtějí udržet, musejí jim představit jasnou a konkrétní vizi rozvoje města na nejbližší období. Musejí lidem říci, co je čeká, když zůstanou, ať už v oblasti práce, bydlení či zázemí pro děti," líčí socioložka.
Přečtěte si o úbytku obyvatelstva v celém Moravskoslezském kraji |
Komunální politici mají pocit, že dělají, co mohou. "Karviná vybudovala a zaplnila průmyslovou zónu. Ale to nestačí. Stát má aktivněji podporovat vznik pracovních míst," říká Swiderová. "My se snažíme vytvořit co nejlepší podmínky pro bydlení, služby, kulturu i sport. Ale když lidé nemají zdroj obživy, je to těžké. Mladí lidé odcházejí do Prahy nebo jinam, kde je víc pracovních příležitostí," dodává Mojžíšek.
Zatímco v kraji přibývá bytových i rodinných domů, na Karvinsku od posledního sčítání 25 bytových domů ubylo. Mizí řada lokalit, ve kterých dříve žili horníci. Zanikla třeba Klášterní kolonie nebo kolonie na Výhodě v Orlové. Další lokality se vylidnily kvůli poddolování.
