Společně s nimi chodili od bytu k bytu zaměstnanci magistrátu, hygieny, cizinecké policie a bytového družstva. Hledali závady. "Nulová tolerance u nás běží třetí rok. Cílem je získat kontrolu nad touto lokalitou a nastolit tady bezpečné prostředí," řekl náměstek primátora Petr Bičej.
Nulová toleranceTým nulové tolerance pracuje v Karviné třetí rok. Město ve spolupráci s hygienou, hasiči, správcem bytů, státní a cizineckou policií podniká akce zaměřené na hledané osoby, oprávněnost pobytu v bytech, podmínky bydlení, záškoláctví, opilství dětí nebo gamblerství. * V roce 2010 se uskutečnilo 16 zásahů, loni už 21. "Ještě přitvrdíme, kontrol bude více. Nově městská policie prověřuje problémové lokality čtyřikrát denně," řekl primátor. Na kontrole Společně se strážníky včera chodili od bytu k bytu také zaměstnanci magistrátu, hygieny, cizinecké policie i bytového družstva a hledali závady. |
Hned v prvním z dvaatřiceti městských bytů se městští policisté dočkali nevlídného přivítání. Místním se podobné akce nelíbí a dveře bytů se jim otevírat nechtělo, dovnitř se lidé z magistrátu dostali jen výjimečně. "Dovnitř vás nepustím, nepřeji si to," odmítal hned první nájemník. Po kontrole občanského průkazu rychle zavírá dveře.
Lidé dělají binec. Kdo? To neřeknu
On i většina dalších si strážníkům především stěžovali. Na sousedy, na nepořádek. "Nebydlí se mi tady dobře. Jsou tady nepořádní lidé. Hlavně děcka. Ale kdo, to vám neřeknu," rozčiloval se další z nájemníků.
V jednom z dalších bytů zaznamenávají strážníci první úlovek. V bytě jsou dvě děti, které by měly být ve škole. "Jsou nemocné. Omluvíme je," vymlouvá se matka. Podobná příhoda se opakuje i v dalším bytě. Tam je dětí pět.
Záškoláctví je velký problém
"Ten problém tady je. Děti bývají doma. Mnohdy jsou z nich ale záškoláci jen proto, že rodiče do tří dní neuvědomí školu. Přitom u lékaře byli. Ověříme to," říká Adriana Žídkova z odboru sociálně právní ochrany dětí.
Záškoláctví patří k častým problémům romských rodin z Karviné 6. "Osvědčila se nám spolupráce se školou. Když dítě nepřijde opakovaně do školy, kontaktují učitelé strážníky a společně vyrážejí do rodin," řekla mluvčí Karviné Šárka Swiderová.
Další větší problém strážníci neobjevili. Terénní pracovnici Evu Kropiwnickou to nepřekvapuje. "Lidé, kteří se sem přestěhovali ze zbourané Vagonky, se nečekaně dobře přizpůsobili. Ze sedmi rodin měla problémy jen jedna. Byli hluční. Mají ale devět dětí, ty neudržíte v klidu," líčí Kropiwnická. Sama je Romka a místní jí neřeknou jinak než Evo. "Snažíme se jim pomoct se vším, co potřebují. Mluvíme s nimi romsky. Oni nerozumí úředním listinám, a tak třeba řešíme jejich dluhy," povídá Eva.
Rodiny navštěvuje dvakrát týdně. Je s nimi i každou neděli. Nejhorší to prý bylo, když se sem nastěhovali Romové z Vagonky. Starousedlíci to nesli špatně. "Už se to ale zlepšilo. Ve čtyřech vchodech tady žije 127 Romů, z toho 72 dětí. Žijí ve dvoupokojových bytech třeba s devíti dětmi. Ale oni se nějak poskládají," dodává Eva.
Při čtvrtečním zátahu byl nečekaný klid. Žádný odpor, honičky, hádky jen výjimečné. Mimo sedmi záškoláků objevili strážníci už jen jednoho nepřihlášeného psa. Náměstek primátora Karviné Petr Bičej přesto podobné zátahy obhajuje. "Je tady vysoká koncentrace Romů, náš odhad je asi dva tisíce a většina bez práce. Je tady vysoká kriminalita, rušení nočního klidu. Lidem, kteří tady žijí a živí se poctivě, to vadí," říká Bičej.
