Tvůrci projektu, který by mohl v budoucnu vdechnout život benediktinskému klášteru, se rozhodně nedrží při zdi. Chtějí opravit opuštěnou část kláštera se zahradou a využít ji pro vzdělávací kurzy v uměleckých oborech a přírodovědě.
Od prosince mají stavební povolení a podali žádost o dotaci k ministerstvu kultury. "Máme zkušenost s pořádáním kulturních akcí v regionu, teď bychom chtěli přidat vzdělávací úroveň. Bez spolupráce s opatstvím a dalšími institucemi by to však nebylo možné," říká Jan Školník z neziskové Agentury pro rozvoj Broumovska.
Rozlehlý areál národní kulturní památky je tak trochu na okraji zájmu. Turisté sem sice přijíždějí, ale není jich tolik. Vloni navštívilo klášter kolem 32 tisíc lidí a v předešlých letech ještě o něco méně.
Agentura si však dokázala získat důvěru benediktinů, a tak za posledních šest let Broumovští mohou využívat klášter mnohem víc. Pro veřejnost se otevřela zahrada, na nádvoří se občas konají akce, do kostela se dá zajít na koncert. Kromě Muzea Broumovska se do areálu nově nastěhovalo i několik rozvojových organizací včetně agentury.
Část kláštera přesto dosud zeje prázdnotou. "Klášter je veliké monstrum. Díky projektu by se mohla opravit aspoň jeho další část," míní převor administrátor benediktinského opatství sv. Václava Petr Prokop Siostrzonek.
Obnovu potřebuje i zahrada
Důkladnou obnovou by mohla projít klášterní zahrada. Namísto zborceného dřevníku tam bude multifunkční sál až pro tři sta lidí, děti uvítají výběh s hospodářskými zvířaty, chystá se také oprava zahradníkova domku a historického kuželníku.
Klášter v BroumověBenediktini získali Broumovsko začátkem 13. století. Zásadní přestavba středověkého kláštera začala v druhé půli 17. století, působili zde architekti a stavitelé Carlo Lurago, Martin Allio či otec a syn Dientzenhoferové. Klášter představuje ucelený soubor dokumentující vývoj barokního slohu. V 50. letech minulého století sloužil klášter k internaci kněží a jako archiv vnitra. |
Pokud klášter získá peníze, opraví se jeho třetina. Ve dvou křídlech kolem severozápadní věže mají vzniknout učebny, sály či nahrávací sál, obnovit se musí taky řada chodeb. Rozpočet počítá s částkou 250 milionů korun, provoz by pak závisel na vlastních výdělcích, grantech i darech mecenášů.
Vzdělávací a kulturní centrum Broumova by chtělo lidem nabídnout semináře, kurzy a workshopy. Do institutu krásných umění by se dalo přijít třeba na výuku malby, hudby, divadla, fotografie a podobně. Další institut by chtěl přilákat zájemce o přírodovědné vzdělávání, protože Broumovsko leží přímo v chráněné krajinné oblasti s řadou zajímavostí v terénu.
Mohly by sem přijíždět školy i neorganizovaní zájemci. "Chtěli bychom tu hodně reflektovat hudbu. V klášteře se uchovalo množství notového materiálu, který by stálo za to nahrát a archivovat. Teď jde o to nalézt pro Vzdělávací a kulturní centrum správné partnery a klientelu," tvrdí Školník.
Kraj poskytl půjčku pěti milionů korun na pořízení projektové dokumentace. Broumovští se už dřív pokoušeli získat pro klášter dotaci, ale neuspěli. Teď žádají o peníze z integrovaného operačního programu u ministerstva kultury, které rozdělí peníze památkám, jež mají jít ostatním příkladem, jak oživit nevyužité prostory.
