Po šesti stoletích slávy skoncovalo se slavnou khmerskou říší s hlavním městem Angkorem sucho a další klimatické katastrofy. Tým badatelů vedený Mary Beth Dayovou z Cambridgeské univerzity zjistil, že za úpadkem khmerské říše stojí zřejmě dlouhé období nedostatečných dešťů spolu se špatným řízením vodohospodářské infrastruktury, kterou staří Khmerové zavedli. Jejich novou studii přináší španělský list El Mundo.
Unikátní vodohospodářstvíMiliony návštěvníků, které každoročně komplex navštíví, si obvykle neuvědomí složitost hydraulických systémů, které Khmerové ve svém královském městě vybudovali. Kanály, studny, náspy i velké nádrže nazývané "barays" byly podle vědeckého datování zřejmě vybudovány už před tisícem let. Hydraulická síť vybudovaná v 11. až 13. století sloužila svému účelu až do 15. století. Její délka dosáhla tisícovky kilometrů na celém území. V nádržích se uchovávala veškerá zbylá voda ze srážek, které na khmerskou říši o rozloze tisíce kilometrů čtverečních spadly v letním období monzunových dešťů. Tato voda se později používala k zavlažování polí. |
Ani válka, ani přelidnění
Doposud historikové vysvětlovali pád říše takovými faktory jako válka proti rozpínajícímu se Siamu a dalším státům v regionu, dále přelidněním, konverzí panovníka k buddhismu či změnami v obchodních standardech.
Avšak nové důkazy, předložené v časopise Proceedings of National Academy of Science (PNAS), ukazují, že se zánikem khmerské říše měly co do činění mnohem více problémy spojené s životním prostředím a především hospodaření s vodou, které se nepřizpůsobilo novým klimatickým podmínkám.
Vědci analyzovali dvoumetrový vzorek sedimentu z jihozápadního kouta největší khmerské nádrže, která může pojmout 53 milionů kubických metrů vody, tedy více než dvacetinásobek objemu kamenů, z nichž je postavena Velká pyramida v Gíze. Ze vzorku získali průřez tisíciletou historií klimatu v Angkoru.
Obrovské sucho
Zjistili, že ve 14. století poklesla míra sedimentace, jednoduše rostlo množství písku v usazeninách, tudíž po mnoho let do nádrží vtékalo jen málo vody. Důvodem bylo, že od konce tohoto století až do počátků století patnáctého monzunové deště oblast nezavlažovaly. Sucho se odrazilo i v letokruzích stromů v sousedním Vietnamu, část jehož území rovněž k říši patřila.
S poklesem vody a sedimentů se měnila i ekologie v nádržích. Prostor stále více dostávaly řasy a plovoucí rostliny.
"Angkor měl vysoce sofistikovaně řízené vodohospodářství, ale ani tato technologická vyspělost nedokázala předejít pádu říše tváří v tvář extrémním klimatologickým podmínkám," zdůraznila paleolimnoložka Dayová (limnologie se zabývá vodními útvary a procesy jejich změn).
Angkor Vat, v překladu "městský chrám" leží 5,5 km severně od města Siem Reap.
Klimatické varování?
"Je ale důležité pochopit, že úpadek řízení vodní sítě nebyl jedinou příčinou zániku khmerské říše. Šlo o komplexní proces několika různých faktorů - sociálního, politického i ekologického." Hydraulický systém znovu začal fungovat až v 17. století, i když tehdy už byla khmerská říše minulostí.
"Nemůžeme stanovit, nakolik nedostatek vody způsobila změna klimatu a jak velkou roli v tom sehrálo lidské řízení, ale zdá se jasné, že oba faktory působily zároveň," poznamenal tým. Vědci přesto připouštějí, že systém hospodaření s vodou, jejž zavedli Khmerové, je příkladem sofistikované lidské technologie, která ovšem podlehla extrémním podmínkám životního prostředí.
Pro planetu, na níž se s vodou hospodaří tak špatně, tento pohled do minulosti může posloužit jako lekce o následcích: Angkor je dnes v moci nejen turistů, ale i stromů, které jej pohlcují, všímá si El Mundo.
