"Máte v úmyslu odpovídat mi pravdu na otázky, které se budou týkat převzetí peněz od Víta Bárty?" zněla podle serveru jedna z otázek, u kterých detektor ukázal, že nemluví pravdu.
Posun v kauze:Policie navrhla Bártu a Škárku obžalovat |
Stejně reagoval přístroj v případě dotazu, zda si zcela vymyslela informace, že tyto peníze byly úplatkem za loajalitu. Na otázku, jestli je pravda, že o peníze Bártu sama požádala, řekla Kočí ne, také zde jí ale detektor neuvěřil.
"Znaky zpochybňující pravdivost odpovědi se vyskytují ve všech pěti nebo ve většině snímaných hodnot," cituje Aktuálně zprávu o výsledcích testů.
Není to lež, ale atypická reakce
Odborníci z kriminalistického ústavu, kde Kočí procházela testem, ale upozorňují na problematičnost zjednodušené interpretace výsledků detektoru lži. "Zpráva o provedení a výsledku fyziodetekčního vyšetření totiž nikdy neobsahuje konstatování, že vyšetřovaná osoba lhala. Ve zprávě jsou popisovány atypické reakce," uvedla mluvčí ústavu Petra Srnková.
Detektor lži  Zařízení, které pomáhá policii hlavně v počátečních fázích vyšetřování. S využitím detektoru je možné ověřit pravdivost výpovědi podezřelé osoby či svědka nebo eliminovat nevinné osoby. Detektor lži je zařízení, které snímá změny fyziologických hodnot vyšetřované osoby při pokládání otázek. Digitální polygraf snímá čtyři hodnoty - dechové mechanismy, kožní odpor, tlak krve a tepovou frekvenci. Druhým přístrojem je hlasový analyzátor, který zaznamenává výskyt stresu v hlasu vyšetřované osoby. Výstupy z obou přístrojů jsou grafické záznamy, které se vyhodnocují nezávisle na sobě. Vyhledávají se symptomy lži, což jsou znaky typické pro nepravdivou odpověď, které se poté přiřazují k jednotlivým otázkám. Výsledkem vyšetření na detektoru lži není konstatování, že vyšetřovaná osoba na položené otázky lhala, ale zda k dotazu ještě něco tají nebo odpovídá neupřímně. |
Podle ní tak nepravdivá odpověď vypovídá o tom, že se vyšetřovaná osoba cítí dotazem ohrožena nebo k němu vědomě něco tají. Mohou se také projevit asociační reakce, kdy si člověk vybaví otázku v jiných souvislostech.
Výsledky testu na detektoru lži nejsou při vyšetřování obecně uznávány jako nezvratný důkaz, slouží spíše jako vodítko pro policisty například při rozhodování, na kterou osobu se při vyšetřování více zaměřit. Podle policie mohla zkoušku Kočí na detektoru lži ovlivnit medializace případu, kdy poslankyně měla až příliš mnoho zprostředkovaných a protichůdných informací.
Předseda poslanců VV Bárta dal podle výpovědí svých bývalých spolustraníků poslankyni Kočí půl milionu korun, Škárkovi 170 tisíc. Kočí tvrdí, že peníze dostala za stranickou loajalitu. Stejně se vyjádřil i další poslanec Jaroslav Škárka. Bárta přiznal, že oběma předal obálku s penězi. Trvá ale na tom, že nešlo o úplatek, ale o půjčku, kterou po něm oba bývalí kolegové chtěli.
Krátce po zveřejnění informace, která v důsledku zpochybňovala tvrzení Kočí, ale protikorupční policie navrhla Bártu i Šárku obžalovat (více o návrhu čtěte zde). Bárta i Škárka měli jako poslanci imunitu. Sněmovna je ale kvůli korupční kauze na konci srpna vydala k trestnímu stíhání.
