Stát i církev musely při vyjednávání ustoupit ze svých požadavků, uvedl Duka, kterého v pátek papež jmenoval kardinálem. (více zde)
Připomněl, že smlouva o vyrovnání byla uzavřena mezi zástupci církví a stranami vládní koalice. "Chceme tuto smlouvu dodržet a očekáváme od vlády, že tato smlouva dodržena bude," řekl Dominik Duka. Naplnění smlouvy je podle něj v zájmu církví, ale i státu, měst a obcí. Obává se toho, kdyby se církve o majetek konfiskovaný komunisty začaly soudit. To by podle něj nebylo dobré pro církve ani pro společnost jako celek.
Političky VV jednaly na arcibiskupství. Ale nic nevyjednaly
Jednání o zákonu, který by církve odškodnil, vláda přerušila. Věci veřejné totiž začaly protestovat proti tomu, aby stát církvím už příští rok začal vyplácet finanční odškodnění 59 miliard korun, které by měly církve dostávat příštích třicet let. Stát na to nyní podle VV nemá peníze (podrobnosti o výhradách VV najdete zde).
"Církevní restituce jako celek neblokujeme", řekla iDNES.cz vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných po schůzkách, které absolvovala na pražském arcibiskupství a před tím i s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem. Spolu s Peake dorazila na arcibiskupství i místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová. Změnu v podobě církevních restitucí ale političky VV nevyjednaly.
"Ochota je jednat s vládou jako celkem," uvedla Peake po schůzce s generálním sekretářem České biskupské konference Tomášem Holubem a ekonomem pražské diecéze Karlem Štíchou. To potvrdil i Štícha. "My jsme se domluvili na jednání s vládou ve formátu vládní a církevní komise a to stále platí," prohlásil.
Pokud měly političky Věcí veřejných v úmyslu přesvědčit zástupce katolické církve a o den před tím i zástupce Ekumenické rady církví, že je správná myšlenka jejich strany vydat církvi jen půdu a lesy a výplatu finančního odškodnění odložit buď o rok nebo do doby, kdy se obnoví ekonomický růst, jejich mise úspěšná nebyla. "Pro Ekumenickou radu církví je partnerem pro jednání vláda jako celek nebo ministryně kultury," řekl iDNES.cz předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
"Byly to hlavně informativní schůzky, klíčové bude pondělní jednání s koaličními partnery," řekla Peake. Podle dohody, kterou uzavřeli s vládou zástupci 17 církví a k níž teď mají Věci veřejné připomínky, by měl stát církvím vydat lesy a pole v hodnotě 75 miliard korun. To by se mělo stihnout do pěti let a týká se to hlavně katolické církve.
Finanční odškodnění je klíčové zejména pro menší církve
Zástupci vládní koalice při loňských jednáních s církvemi také potvrdili, že v příštích třiceti letech by měly církve dostat kompenzaci ve výši 59 miliard korun, navýšenou o inflaci podle vládního odhadu až na 96 miliard korun (podrobnosti zde). A právě tato část dohody, která se nyní VV nelíbí, je podstatná pro menší církve, jichž se netýká navracení půdy, lesů a nemovitého majetku.
Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že ještě v příštích 17 letech bude hradit mzdy duchovních. V prvních třech letech účinnosti zákona o narovnání s církvemi by částka zůstala v současné výši, tedy 1,44 miliardy korun, v dalších čtrnácti letech by částka klesala postupně vždy o pět procent až na nulu.
Proti finančním kompenzacím církvím protestuje opoziční ČSSD, jejíž postoj prakticky kopíruje to, co teď říkají Věci veřejné. "To je luxus, který si v současné rozpočtové situaci nemůžeme dovolit," říká šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
