"Při přijetí zákonů docházelo k opakovaným omezováním práva jednotlivých poslanců projednávat tyto zákony ve svobodné parlamentní rozpravě," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Poslanci jeho strany poslali ve čtvrtek Ústavnímu soudu návrh na zrušení celkem 14 reformních zákonů Nečasovy vlády.
Stížnost ČSSD nemusí být bez šance na úspěch, už jednou totiž u Ústavního soudu v tomto složení uspěla, když vládní koalice omezila právo opozice vystupovat. Omezení státní podpory stavebního spoření i sociální škrty pak musela vláda v parlamentu prosazovat znovu.
"Ústavní stížností pokračuje sociální demokracie ve své negativistické politice, kterou naplno projevila loňskými obstrukcemi. ČSSD nemá zájem řešit problémy naší země a neguje všechny potřebné reformní kroky, aniž by byla schopná přijít s vlastní alternativou," reagoval na podání stížnosti šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Poslanci na podzim kvůli reformám jednali i po nocích, když se ČSSD snažila zabránit jejich přijetí zdržováním. Vládní koalici došla trpělivost a rozhodla se zkrátit diskusi sloučením rozpravy ke všem klíčovým vládním záměrům. Zároveň prosadila, že každý řadový poslanec smí mít jen dva desetiminutové příspěvky.
Parlamentní právníci koalici varovali, ať radši nechá ČSSD mluvit
Právě tím podle ČSSD omezila opozici. Vládní koalice mávla rukou i nad stanoviskem právníků Sněmovny, kteří ji varovali, že si může spojit rozpravu k více různým zákonům, ale ani tak by opoziční poslanci neměli být připraveni o možnost promluvit ke každému jednotlivému návrhu (více zde).
"I pokud by došlo ke sloučení rozpravy, bylo by podle našeho názoru nutné umožnit poslancům dvě vystoupení po 10 minutách ke každé věci, tj. ke každému tisku, respektive bodu schůze," napsal do svého stanoviska legislativní odbor Sněmovny, o jehož postoj se ČSSD opírá při ústavní stížnosti.
"Byla tak porušena práva poslanců parlamentní menšiny, zejména právo opozice aktivně vystoupit v rozpravě," zdůvodnil Sobotka ústavní stížnost.
"Přihlásil jsem se k bodu DPH, před tím jsem mluvil o jiných věcech," protestoval poslanec ČSSD Jeroným Tejc na podzim ve Sněmovně proti tomu, že mu řídící schůze, místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, odmítla dát potřetí slovo. Právě Tejc byl prvním z poslanců sociální demokracie, jemuž se to stalo. A pak nebyli ke slovu potřetí puštěni ani další poslanci ČSSD.
Miroslava Němcová a Vlasta Parkanová během nočního jednání Sněmovny loni v listopadu
"Myslím si, že jsme postupovali správně," hájila už tehdy postup vládní koalice, který nyní bude posuzovat Ústavní soud, šéfka Sněmovny Miroslava Němcová z ODS. "Většina má právo bránit se teroru menšiny," bránil omezení parlamentní rozpravy i poslanec ODS Marek Benda.
Trestat krátkodobě nezaměstnané je podle ČSSD nepřijatelné
Sociální demokraté potvrdili i to, co avizovali už na podzim. U Ústavního soudu výslovně napadají novou povinnost, kterou mají lidé, kteří přijdou o práci. Pokud nechtějí přijít o dávky a aby je úřad práce vyřadil ze své evidence, musí se nově již po dvou měsících bez práce zapojit do veřejné služby, kterou jim obec určí na dvacet hodin týdně.
Například jít pomáhat do nemocnice nebo zametat chodník. To podle Sobotky povede k jediné věci. "Bude to motivovat nezaměstnané přijmout první práci, která se naskytne, z obavy, že jinak budou muset jít zametat ulice. Vláda tak trestá občany, kteří v minulosti pracovali a v důsledku ztráty pracovního místa jim vznikl zákonný nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanosti," varoval před tím už loni na podzim ve Sněmovně (více zde).
Opatření, které vláda prosadila, je podle ČSSD adekvátní jen v případě lidí, kteří jsou bez práce delší dobu, například více než 5 měsíců. To, v jaké podobě zákon prošel, je podle ní v rozporu se zákazem nucené práce podle Listiny základních práv a svobod.
"Lidé musí pochopit, že mezi sociální dávkou a prací pro společnost, například v podobě veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby, je jasná vazba. Bez práce, bez činnosti, nebudou ani peníze na sociální dávky," hájil naopak tuto změnu zákona, kterou vládní koalice prosadila, premiér Petr Nečas.
Sociální demokraté napadli výslovně i povinnost přeregistrace poskytovatelů zdravotních služeb. Podle ní musí lékaři oprávnění provozovat zdravotnické zařízení podstoupit nové registrační řízení a doložit všechny doklady. "Tato šikanózní úprava podle poslanců ČSSD retroaktivně zasahuje do již nabytých práv lékaře a odporuje principu právní jistoty v demokratickém právním státě," uvedl ve čtvrtek Bohuslav Sobotka.
Už v prosinci ČSSD napadla u Ústavního soudu první část zdravotnické reformy. Výtky nejsilnější opoziční strany se týkají rozdělení péče na standardní a nadstandardní a zvýšení poplatku v nemocnici o 40 korun na 100 korun za den.
Rozhodování Ústavního soudu bude zajímavé i proto, že se letos dva ústavní soudci změní. Končí Eliška Wagnerová a po ní i František Duchoň. Nové ústavní soudce jmenuje prezident Václav Klaus, ale ještě před tím je musí schválit Senát, kde má většinu 41 z 81 křesel právě ČSSD, která si na reformy stěžuje.
