Šestačtyřicetiletý Makoto Hirata, který byl na útěku od léta 1995, se časně ráno místního času sám dostavil na tokijskou policejní stanici. Policisté ho zadrželi. Podle policie v Tokiu se Hirata, jeden z lídrů sekty, dohodl v roce 1995 s několika dalšími členy sekty na únosu a zabití notářského úředníka. Ten byl bratrem ženy, která se snažila sektě uniknout.
Hirata a další členové sekty unesli notáře na ulici v Tokiu a uvěznili ho v přísně střežené komunitě u paty hory Fudži. Tam se ho za pomoci anestetik snažili přimět, aby mluvil o své sestře. Ta z Óm šinrikjó utekla poté, co na ni sekta tlačila, aby jí darovala svou půdu. Unesený nakonec zemřel na předávkování léky.
Podle japonských médií Hirata policii řekl, že "chce minulost nechat za sebou". Hirata je jedním ze tří posledních hledaných členů sekty - dva další jsou stále na útěku.
Óm šinrikjó a sarinový útok v metru
Sekta Óm šinrikjó vedená poloslepým jogínem Šókó Asaharou, vypustila v březnu 1995 nervový plyn sarin do metra, zabila 12 lidí a dalších 5 500 přiotrávila. Její členové tak spáchali nejhorší teroristický čin v Japonsku od druhé světové války a vůbec první útok svého druhu na světě, provedený chemickou zbraní. Řada lidí, kteří se plynu ochromujícího nervovou soustavu nadýchali, trpí trvalými následky.
Sekta Óm šinrikjó stojí i za dalším útokem sarinem na klidnou obytnou čtvrť ve městě Macumoto ve středním Japonsku z roku 1994, který si vyžádal osm mrtvých. Přívrženci sekty navíc odstraňovali i jednotlivce, kteří jim stáli v cestě.
Šókó Asahara byl zatčen dva měsíce po útoku na tokijské metro na úpatí hory Fudži a soud ho poslal na šibenici, stejně jako dalších 12 jeho kolegů.
Po zásazích japonské vlády proti členům sekty změnila organizace v roce 1999 svůj název na Alef a dnes se prohlašuje za umírněné náboženské hnutí. Japonské úřady nicméně jejích asi 1 500 členů nadále považují za hrozbu pro společnost a drží je pod přísným dohledem.
