Necelé tři stovky v Ostravě, devadesát v Karviné, třicet v Bruntále, čtyři desítky v Havířově. Tolik Romů se při sčítání lidu přihlásilo k romské národnosti. Pravda to ale není. Podle aktivistů se Romové ke své národnosti prostě nepřihlásili. A nejsou jediní. Kolonku s národností ve sčítacím protokolu nevyplnilo 300 tisíc obyvatel Moravskoslezského kraje. Třináctapůlkrát více než před deseti lety.
Romská národnostPočet v Moravskoslezském kraji 1991 4 623 2001 1 779 2011 711 |
"Nedivím se. Lidé mají velký strach být identifikováni jako romská menšina. Je napětí, část majoritní společnosti si myslí, že mohou za vše špatné," komentuje romský aktivista Kumar Vishwanathan.
Zdůrazňuje však, že Romové se tak snaží identifikovat s českým národem. "Cítí se být Čechy, chtějí být vnímáni jako Češi, hlásí se k češství. Tady je jejich domov a nechtějí být vnímáni jako cizorodý prvek," dodává Vishwanathan.
Méně lidí se přihlásilo také k polské či slovenské národnosti. "Poláků je v Moravskoslezském kraji nejvíce v republice. Více než dvě třetiny lidí polské národnosti žijí právě v kraji. I přesto je to o deset tisíc méně než v roce 2001," uvádí statistik Josef Škrabal.
K vyššímu počtu lidí s polskou národností nepomohla ani kampaň
Přitom právě na Poláky před sčítáním mířila velká kampaň. "Fajnie byc soba," (je fajn být sama sebou) vyzývala ve dvacetivteřinovém televizním spotu zpěvačka Ewa Farna. Kampaň inicioval Kongres Poláků v ČR (o kampani čtěte více zde). Pokud by totiž podíl Poláků klesl pod deset procent, hrozilo by třeba zrušení dvojjazyčných cedulí. "Výsledky ještě podrobně neznáme," odmítl ve čtvrtek výsledek sčítání komentovat Marian Steffek z Kongresu Poláků.
Polská národnostPočet v Moravskoslezském kraji 1991 46 629 2001 38 900 2011 28 430 |
Sociolog Jiří Siostrzonek to vidí jednoznačně. Lidé se naučili více chránit své soukromí. A co nemusí, nezveřejní. Právě kolonka národnosti, stejně jako náboženství byla ve sčítacích formulářích dobrovolná. "Nic se nesmí zveřejňovat, o všechno se musí žádat, chrání se osobní údaje. Lidé si to více uvědomují a chrání si soukromí. Věci, do kterých nikomu nic není, neuvádějí," komentuje Siostrzonek.
Zatímco národnostních menšin v kraji podle čísel statistiků ubývá, cizinců je stále více. Ztrojnásobil se počet Vietnamců a Ukrajinců. Slováků v kraji žije dvakrát tolik. Celkem se za posledních deset let přistěhovalo třináct tisíc cizinců a jejich počet se tak zdvojnásobil. Ani to však nezvrátilo celkový úbytek lidí.