Vznik Nového Dillí zahájila stavba paláce pro britského místokrále s více než 300 pokoji, dále elegantních budov pro státní správu a načrtnutí stromy lemovaných honosných bulvárů. Město bylo hotovo o dvacet let později.
Britská vláda si od kroku slibovala, že z centra subkontinentu bude zemi lépe ovládat. Úlohu hlavního města do té doby vykonávala vytížená Kalkata na východním pobřeží. Město v Bengálském zálivu bylo metropolí britské kolonie už od sedmnáctého století.
Přesun měl i další symbolické souvislosti, které měly vysloveně potěšit tamní obyvatele. Dillí bylo historickým centrem kdysi mocné Mughalské říše.
Fakticky ale chtěli mít Britové hlavně více pod kontrolou místní muslimské obyvatelstvo. Vládu v Kalkatě navíc ohrožovalo narůstající bengálské napětí.
Kulaté výročí výrazného politického milníku v dějinách Indie však nedoprovází žádné velké oficiální oslavy. Pondělní výročí zůstalo v zemi téměř bez povšimnutí a bez výrazných titulků v novinách.
"Jakékoli oslavy by byly oslavami horních vrstev. Za ty roky se město hodně změnilo, jsou to však změny, které se vůbec nedotýkají potřeb obyčejných lidí. Například asi tak 250 tisíc žen musí v Dillí vykonávat potřebu pokoutně venku za tmy, protože město nikdy nebylo schopno obstarat dostatečný počet záchodů," postěžoval si BBC hlavní městský architekt Kuldip Singh.
V uplynulém století se Dillí stalo největším indickým městem. Populace vzrostla z 233 tisíc na více než dvacet milionů obyvatel, pokud počítáme i předměstí Noida a Gurgaon. Ve městě sídlí parlament i prezident, je to kulturní stejně jako ekonomické centrum země.
Stoleté výročí ale úplně bez povšimnutí nezůstane. Alespoň připomenout ho má série koncertů, festivalů a dalších akcí, která se potáhne po celý následující rok.
