Půjčka zemí eurozóny MMF ve výši 200 miliard eur je jedním z bodů, na kterém se dohodli státníci na pátečním eurosummitu v Bruselu. Česká republika by mohla přispět dobrovolně, premiér Petr Nečas se v pátek zmínil o tom, že by to znamenalo podíl zhruba 3,5 miliardy eur (89 miliard korun) z devizových rezerv ČNB. Z jeho slov ale byla cítit nedůvěra k této půjčce.
O penězích pro MMF, které by se následně použily na léčení eurozóny, nyní otevřeně zapochyboval v rozhovoru pro ČTK i guvernér centrální banky Miroslav Singer. Důvodem je podle něj snaha banky udržet dostatečné rezervy pro případné změny ve struktuře fungování eurozóny. Podle Singera dohody z bruselského summitu však celkově neřeší problémy eurozóny jako celku.
Mělo by Česko poslat 89 miliard Mezinárodnímu měnovému fondu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 2. ledna 2012. Anketa je uzavřena.
Bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer je slovy Singera zaskočený. "Mě to trochu překvapuje. ČNB má spíš dlouhodobě problémy s tím, že má příliš devizových rezerv než málo. Nejedná se o zvýšení zadlužení České republiky," řekl v České televizi. Niedermayer si myslí, že by to České republice spíš pomohlo než uškodilo.
Hrad i ODS jsou proti půjčce
S půjčkou nesouhlasí ODS ani prezident Václav Klaus. "Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení," uvedl Klaus v prohlášení na svých internetových stránkách.
Naopak ČSSD by peníze fondu poslala. TOP 09 podle slov Karla Schwarzenberga nechce, aby ČR zůstala v izolaci, ale neznamená to ještě souhlas strany s dohodou. "Uvidíme, jak to vyjednávání bude pokračovat. Ani v pátek odsouhlasené teze nejsou zatím paragrafově formulovány. Jen říkám, že si nesmíme dovolit, abychom byli v Evropě izolováni," podotkl ministr zahraničí.
Ekonom Patria Finance David Marek označil půjčku za zbytečně kostrbaté a podivné řešení. Podle něj jde při záchraně zemí eurozóny vůbec poprvé o zapojení peněz z centrálních bank, které se dosud záchranných akcí nezúčastnily, a Evropané věří, že touto cestou přispějí i mimoevropské země.
Důvod je ale ještě jeden. "Politici věří, že když peníze půjdou přes MMF, tak se zapomene, že jde o peníze centrálních bank a že půjde v podstatě o tištění peněz na sanaci evropských vlád. MMF by měl být takovým bílým koněm, aby se zatajilo, že se centrální banky zapojily do řešení rozpočtových problémů," uzavřel Marek.
Co jsou to devizové rezervy?Aktiva v cizích měnách, v případě ČR z podstatné části investované v dluhopisech zemí eurozóny a USA. Centrální banka tento polštář udržuje, aby mohla zasáhnout proti prudkým výkyvům kurzu. Při velkém oslabení koruny může část rezerv prodat a nakoupit aktiva v českých korunách. Tím zvedne cenu české měny, koruna posílí. Půjčka MMF by znamenala, že část těchto svých rezerv banka prodá a peníze poskytne fondu. MMF následně peníze "půjčí potřebným". Podle ekonoma Patria Finance Davida Marka to ale může naopak eurozóně uškodit, protože pro to, aby centrální banky tyto peníze Měnovému fondu poskytly, budou muset prodat část dluhopisů problémových zemí včetně například Itálie, Francie a Španělska. Jenomže dluhopisy těchto zemí jsou už teď příliš rizikové (vysoké výnosy) a tím, že se jich státy začnou zbavovat, si na trhu ještě pohorší. "Dá se předpokládat, že v podstatě toto řešení může situaci ještě zhoršit," tvrdí ekonom. Devizové rezervy nesmí Česko použít na krytí svého schodku ani jako přímou finanční pomoc některé jiné zemi. Zemím ale zčásti pomáhá nákupem jejich dluhopisů. |
