Osmdesátistránkovou analýzu ministerstvo vnitra vypracovávalo od letošního července do konce listopadu. Dokument říká, že úřady státu i obcí fungují mnohdy zkostnatěle a pod vlivem politiků, což otvírá prostor pro korupci. Upozorňuje také na to, že v Česku nebyla dokončena reforma veřejné správy. Proto navrhuje, aby se řada kompetencí přesunula od úřadů nižšího stupně na ty, které mají takzvanou rozšířenou působnost.
Analýza například doporučuje, aby zanikly matriky, které pracují nejméně nebo nejhůře. "V první fázi optimalizace se nejprve budou řešit ty, u kterých byl počet matričních události za kalendářní rok menší než pět," píše vnitro.
V Česku je nyní 1 275 matrik, z nich 81 provede ročně pět a méně úkonů. Původní plány, které prosákly letos v létě, byly přitom ještě přísnější. Počítaly s tím, že se úřady zbaví 550 matrik, protože ty ročně provedou dvacet a méně úkonů.
Vnitro dodává, že počet případů nebude jediným kritériem. Roli by měla hrát i kvalita. Její měření je ale nyní téměř nemožné, připouští dokument. Navrhuje proto, aby vznikly úřední standardy. Lze si je představit jako vzorové příklady toho, jak by to, co úředníci dělají, mělo vlastně vypadat a za jaké peníze by se to mělo dělat.
Starostové matriky brání. Lidé je mají blíž, tvrdí
Starostům se plány na rušení matrik nelíbí. "Takové úkony už jsou v obcích zažité a lidé jsou na ně zvyklí. Mají to doma a nemusí dojíždět," řekl iDNES.cz Tomáš Gabriel, starosta obce Ostroměř na Jičínsku.
Záměr kritizuje také Svaz města a obcí ČR. "Tvrdit, že je to náročné a drahé, je nesmysl," odmítá plány státu vedoucí legislativně-právního oddělení svazu Ludmila Němcová. "Obce si vyškolily potřebné pracovníky, mají pro úřady místo a stát jim na agendu přispívá polovinu toho, co oni skutečně vydávají. Navíc matrikářka dělá na úřadě ještě deset dalších věcí," hájí fungování matrik Němcová.
Změnu analýza odůvodňuje náročnými zkouškami matrikářů: "Bylo by přepychem, pokud by takto kvalifikovaný úředník využíval své znalosti pouze několikrát do roka."
Pro průkazy kamkoliv, slibuje stát
Dokument také nabádá k částečnému zrušení takzvané místní příslušnosti. To znamená, že by lidé byli při úřadování méně závislí například na svém trvalém bydlišti. "Zrušení místní příslušnosti umožní občanům vyřídit si svoje záležitosti na libovolném úřadu. Tedy tam, kde se nejčastěji pohybuje. Například v místě svého pracoviště," píše vnitro.
Podle dokumentu by místní příslušnost bylo možné zrušit všude tam, kde se rozhodnutí úřadu týká pouze jednotlivců. Tedy například u vydávání průkazů. Naopak stavební řízení by i nadále vyřizovaly úřady podle toho, kde budoucí dům bude stát.
Svaz obcí a měst ale varuje, že v praxi takové opatření nemusí fungovat. Například vystavení občanských průkazů je podmíněno vybavením úřadu. "Úřady s přijetí žádosti zároveň sejmou biometrické údaje. To ale znamená nákup speciální fotokabiny," vysvětluje Němcová.
Zmizí dvě třetiny stavebních úřadů?
Analýza také naznačuje změny ve stavebních úřadech. Ty jsou nyní v 618 obcích. Dokument naznačuje, že by v budoucnu byly pouze na 205 místech. Právě tolik je v Česku obcí s takzvanou rozšířenou působností. "Při případné redukci by byl podpořen přesun na obce s rozšířenou působností," stojí v dokumentu.
České úřadyStátní správa čítá 14 ministerstev a 11 ústředních orgánů státní správy. Mezi ně patří například úřady statistický, báňský, bezpečnostní či průmyslového vlastnictví. Do územní veřejné správy patří 14 krajů, pět vojenských újezdů a 6 246 obcí. Z nich: Zdroj: MV ČR |
Podle vnitra nemusí velký počet úřadů znamenat to, že se k lidem skutečně služba dostane. Problém může být třeba při onemocnění úřednice, kterou nemá kdo zastoupit.
Opatření by se dotklo i Městského úřadu v Nové Roli na Karlovarsku. "Kdybychom ztratili stavební úřad, nebylo by to pro občany dobré. Museli by pro jakékoliv povolení dojíždět do dvacet kilometrů vzdálených Karlových Varů. Přitom v současné době v obci zažíváme stavební boom. S návrhem ministerstva nesouhlasíme," popsal Václav Heřman, který Novou Roli vedl 13 let a nyní míří kvůli lásce a podnikání do Hanoje.
Podle Svazu měst a obcí ČR by změny vedly k tomu, že by se úřady lidem více vzdálily. "Obce s rozšířenou působností jsou v některých případech dál než ty, které mají pověřený obecní úřad," míní Němcová. Podle ní by navíc přesuny agendy některé úřady více zatížily. "Jejich kapacita ani rozpočet nejsou bezbřehé," dodává Němcová.
Stát se v analýze brání tím, že je potřeba vyčíslit náklady na přesun stavebních úřadů na obce s rozšířenou působností. Peníze za práci navíc by pak stát měl úřadům doplatit. Kolik by změny stály a kde by se daly ušetřit, dokument neuvádí.
Slučte ministerstva, vyzývá vnitro
Dokument se zabývá i fungováním státních úřadů. Podle něj pracují mnohdy zkostnatěle a stát "krvácí" také vysokým počtem úředníků. Řešením by podle dokumentu bylo mimo jiné slučování ministerstev. V analýze ale není zmíněno, o které by přesně šlo.
"Konkrétní návrhy vyplynou z dalších prací na koncepci dokončení reformy veřejné správy," vysvětlila Petra Schneiderová z tiskového odboru ministerstva vnitra.
O této myšlence se stejně jako u rušení matrik a stavebních úřadů diskutovalo už dříve. Například bývalý lidovecký šéf Jiří Čunek před čtyřmi lety navrhoval sloučení ministerstev zemědělství a pro místní rozvoj a vznik ministerstva pro venkov. ODS a TOP 09 zase při koaličních námluvách hovořily o slučování ministerstva životního prostředí, místního rozvoje a zemědělství.
Návrh jde na stůl vládě
Ministr vnitra Jan Kubice dokument ve středu předloží vládě. Pokud proti ní kabinet nevznese dalších námitky, vznikne na jejím podkladě koncepce dokončení reformy veřejné správy. Ta by předepisovala nutné úpravy zákonů (nově by mohl vzniknout zákon o administrativním členění státu či zákon o úřednících a zaměstnancích veřejné správy) a bude také říkat, do kdy mají být jednotlivá opatření uvedena v život. Koncepci bude mít vláda na stole do 30. června příštího roku.
"Pokud analýzu veřejné správy vláda neschválí, bude ministerstvo vnitra rozpracovávat pouze dílčí opatření analýzy," dodala Schneiderová.
