Makedonie si u haagského soudu stěžovala, že Řecko svým postojem k její přihlášce do NATO porušilo jeden z článků vzájemné mezistátní smlouvy z roku 1995. V té se mimo jiné píše, že Atény nebudou bez ohledu na dlouhodobé spory o název státu Makedonii bránit v začlenění do mezinárodních organizací.
Makedonie versus ŘeckoŘecko po vyhlášení nezávislosti Makedonie v roce 1991 odmítlo, aby jeho severní soused používal označení Makedonie. Tento název podle něj označuje historické území na severu země, které je téměř celé v hranicích současného Řecka. Řecká diplomacie si vynutila, že sousední země byla v roce 1993 přijata do OSN pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Zdůvodnila to ochranou řecké územní integrity. Země pak používala zkratku anglického názvu FYROM. Makedonie byla v balkánských válkách v letech 1912-13 rozdělena na tři části. Vardarská Makedonie se stala součástí Srbska, od roku 1991 je samostatná. Egejská Makedonie připadla Řecku a malá část, tzv. Pirinská Makedonie Bulharsku. |
Soud dal Makedonii za pravdu a neuznal námitky řecké strany. Ta mimo jiné upozorňovala, že rozhodnutí nepřijmout Makedonii do NATO neučinilo Řecko samotné, ale členské státy aliance jako celek.
Částečné vítězství Makedonie
Soud v Haagu je jen dílčím vítězstvím Makedonie ve složitém a diplomaticky choulostivém vzájemném sporu. Hádka o název státu Makedonie se táhne už od roku 1991, kdy tato balkánská země vyhlásila nezávislost.
Sousední Řecko se pak ostře postavilo proti tomu, aby nový stát používal označení Makedonie. Toto jméno totiž podle vlády v Aténách odkazuje výhradně na oblast severního Řecka a jeho užití sousední samostatnou republikou Makedonie prý zpochybňuje řeckou územní integritu.
Řecká diplomacie si proto vynutila, že sousední země byla do OSN v roce 1993 přijata pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Často se také používala zkratka jejího anglického názvu FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia).
Řečtí nacionalisté hrozí opuštěním vlády
Rozhodnutí soudu přichází z pohledu Řecka ve velmi nepříznivou dobu. Potýká se s obrovskými hospodářskými problémy a je závislé na finanční pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Na vládě premiéra Lukase Papadimose, která se rodila s velkými obtížemi, se navíc podílí krajně pravicová Lidová ortodoxní výzva (LAOS), která s ústupky Makedonii nesouhlasí. Předseda nacionalistické strany Jorgos Karatzaferis vyhrožuje, že 16 poslanců strany může vládní koalici opustit, pokud bude sousední stát název Makedonie v jakékoli formě používat.
