Noha amerického ministra zahraničí naposledy vkročila na barmskou půdu v roce 1955, kdy zemi navštívil John Foster Dulles, a tak měl mít přílet Hillary Clintonové punc historického okamžiku. Jenže ten jí vyfoukl nečekaný "vetřelec" - běloruský premiér Michail Mjasnikovič.
Zatímco Clintonovou vítala na letištní ploše v metropoli Nepjitu jen nepočetná družina v čele s náměstkem ministra zahraničí, pro vyslance autokrata Alexandra Lukašenka s chotí Barmánci vystrojili dva obří billboardy se zdravicemi.
Prezident požádal o pomoc při přechodu k civilní vládě
Místo nadšených davů mávajících vlajkami na Clintonovou čekalo jen pár znuděných policistů a lepší uvítání jí nepřichystal ani státní tisk. Z titulní strany hlásné trouby režimu, deníku New Light of Myanmar, se usmíval běloruský politik, zatímco nicotný článek o návštěvě Clintonové se krčil na straně dvě.
Clintonová se potkala s několika členy vlády a prezidentovi Thein Seinovi řekla, že je v zemi, protože Washington povzbudily reformy civilní vlády. "Spojené státy jsou připravené jít s vámi po cestě reforem, pokud půjdete správným směrem," podotkla Clintonová a předala prezidentovi dopis od Baracka Obamy.
O čem Clintonová v Barmě jednalaClintonová zmínila v Barmě ožehavá témata. Vyzvala Barmu k propuštění všech zbylých politických vězňů, ukončení bojů s etnickými menšinami a zdůraznila i nutnost ukončení vojenských styků se Severní Koreou. Oplátkou nabídla, že Washington zváží vyslání velvyslance do země. (Od roku 1990 USA kvůli represím vojenské junty zastupoval jen chargé d´affaires.) Země si také slíbily, že prodiskutují vyzvednutí ostatků amerických vojáků, kteří na takzvané Burma road padli za druhé světové války. Zdroj: BBC |
Podle zákulisních informací Thein Sein při pětačtyřicetiminutovém rozhovoru požádal Clintonovou o pomoc při přechodu od vojenské k plně civilní vládě. Pak už se Clintonová přesunula do Rangúnu a prohlédla si zdejší historický skvost - Švedagonskou pagodu.
Clintonová poprvé potkala Su Ťij
Pro mnohé ale přišlo vyvrcholení návštěvy až večer, když Clintonová vyměnila tyrkysový kostým za sněhobílý a pozvala do rezidence amerického diplomata držitelku Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij, kterou režim patnáct let držel v domácím vězení.
Dvě výrazné ženy světové politiky spolu neformálně povečeřely a Clintonová měla poprvé po několika telefonátech možnost tváří v tvář hovořit s osobností, kterou často zmiňovala jako svůj vzor a zdroj inspirace. Předala také Su Ťij dopis od šéfa Bílého domu.
Historická návštěva vyvrcholila v pátek, kdy se Clintonová s Lady, jak se Su Ťij v Barmě říká, setkala při formálním jednání. Přestože se podle ČTK Su Ťij staví proti zrušení sankcí vůči režimu, vyjádřila důvěru ve skutečnost, že se země vydala na cestu k demokracii.
Je ale podle ní zapotřebí spolupráce vlády, opozice i "našich přátel ve Spojených státech a na celém světě", aby země z nastoupené cesty nesešla. Na rozdíl od bezvýznamné návštěvy běloruského ministerského předsedy může být příjezd Clintonové jednou hodnocen jako milník v barmských dějinách.
