"Lidé se báli, že se brzy objeví němečtí výsadkáři a budou plenit a znásilňovat," líčí atmosféru léta 1940 Brian James, v roce 1940 desetiletý britský školák bydlící u strýce a tety.
Filmaři postavili repliku části tehdejší ulice britského města. Pojmenovali ji Blitz Street. Blitz, německé slovo znamenající blesk, za války v Británii označovalo nálety Luftwaffe. Toto není ateliérová dekorace, jsou to skutečné domy postavené s použitím tehdejších postupů a materiálů, místo betonu vápenná malta, břidlicové střechy, zdůrazňuje komentář.
Výbuchy v Blitz Street, první ze dvou dílů britského dokumentu vysílá Česká televize v pátek 2. prosince ve 20:50 na ČT 2. |
Řadové cihlové domky pro filmový experiment vyrostly na letecké základně RAF. Nechyběla ani replika bunkru na zahradě nebo dobový nábytek v jednom z bytů. Následky explozí zachycují vysokorychlostní kamery a přesná měřící technika.
"Škody způsobené bombardováním byly zdokumentovány tehdy dostupnými prostředky. Teď tedy zjistíme, k čemu přesně za druhé světové války docházelo," říká odborník na výbušniny Robin Hiley a poodhaluje tak, co dva řadové domky v replice městské ulice z roku 1940 čeká.
Rozpárané domy
Jako první to bude exploze tříštivotrhavé pumy SC 50 s 25 kilogramy TNT. Za války jich na Londýn i jiná města dopadly z německých bombardérů tisíce, jejich exploze navíc po okolí rozmetávaly střepiny ocelového pláště.
"Ozvala se ohromná rána. Ze stropu spadl velký kus omítky a praštil mě do hlavy. Nic jsem neviděl, všude byla spousta prachu, nemohli jsme dýchat," popisuje německý nálet na Londýn ze září 1940 Brian James.
Jen jedna jediná SC 50 v Blitz Street rozpárala stěnu domu a tlaková vlna vybila všechna okna a způsobila další škody. Detektory však ukázaly, že výbuch mohl přežít člověk ukrytý pod schody. Musel by ovšem mít to štěstí, že by ho nezasáhly střepiny pohybující se rychlostí 11 tisíc kilometrů v hodině. Za války si zmiňovaný noční nálet vyžádal 430 mrtvých a 1 600 vážně zraněných.
Němci ale měli i SC 500, nálož s asi 220 kg trhaviny, bombu, která celkem vážila půl tuny. To byla další ničivá zbraň, jejíž výbuch simulovali odborníci v Blitz Street. Už dříve poničené domy musely čelit dalšímu útoku. Výbuch pár metrů od domů tentokrát ničí střechu, tašky odlétávají všemi směry, domem se řítí ohnivá koule, ze zdí létají cihly. Stěna, v níž předchozí exploze zanechala díru, se hroutí k zemi a s ní i polovina domu.
Válka ale ještě zdaleka nekončí a i domy postavené na letecké základně budou muset snést ještě mnoho útrap. "Odhaduji, že zbytek té budovy spadne, pravděpodobně bude poškozena i čelní stěna druhá řady domů," říká Hiley před výbuchem mnohasetkilogramové nálože, které v roce 1940 padaly při jednom z nejničivějších náletů na Coventry. "Nemohli jsme uvěřit, že se za tak krátkou dobu dá způsobit taková zkáza," vzpomíná na něj pamětník. Nálože SC 1 000 obsahovaly skoro půl tuny výbušné směsi - TNT a dusičnanu.
Dokumentaristé na domech či tom, co z nich zbylo, vyzkouší i účinek zápalných pum, které za války pustošily britská města, i Hitlerových tajných zbraní V1 a V2. Záběry z filmového experimentu nejsou jediným obsahem dokumentu, doplňují v něm vzpomínky pamětníků, kteří nálety přežili, a dobové záběry ze zničených ostrovních měst.
