Mimořádná opatření se vztahují na šestnáct z téměř stovky nemocnic v zemi. Trvat mohou podle zákona nejdéle devadesát dnů.
Ministr zdravotnictví Ivan Uhliarik po pondělním mimořádném zasedání vlády uvedl, že povinné služby se dotknou pouze desítek lékařů. Z vládního materiálu ale vyplývá, že ve zmíněných nemocnicích by v případě odchodu nespokojených zdravotníků začátkem prosince chyběly až čtyři stovky doktorů.
Lékařům hrozí i trestní stíháníZa ignorování pracovní povinnosti hrozí lékařům pokuta až 330 eur (8 500 korun), v krajním případě podle ministerstva zdravotnictví až trestní stíhání. Lékaři si v době nařízených služeb nemohou vybrat dovolenou, neplatí pro ně omezení délky pracovní doby a vláda jim rovněž zakázala stávkovat. Kvůli zdravotnické krizi padlo už i jedno trestní oznámení. Jak uvedla slovenská zpravodajská agentura, podala ho jedna žena proti lékařským odborům. Ti se podle ní dopouštějí násilí vůči obyvatelstvu i celému státnímu zřízení. |
Výpovědi celkem podaly dvě tisícovky doktorů, tedy zhruba třetina všech lékařů v nemocnicích. Důvodem je, že vláda nepřistoupila na razantnější zvýšení platů. Bouřící se lékaři odmítli nabídku zvednutí základního výdělku o třicet procent, tedy o necelých osm tisíc korun měsíčně.
Slovenští lékaři se inspirovali loňským protestem svých českých kolegů. Ti s nátlakovou akcí "Děkujeme, odcházíme" uspěli, ministr Leoš Heger jim jen pro příští rok slíbil desetiprocentní přilepšení.
Kdo povinný nástup nařizuje?
První mimořádná opatření ve slovenském zdravotnictví od vzniku státu v roce 1993 odhalila, že úřady nemají zcela jasno v tom, jak postupovat při nařízení pracovní povinnosti doktorům.
Zatímco ministr Uhliarik a zástupci některých obvodních úřadů uvedli, že povinné služby mají svým zaměstnancům nařídit samotné nemocnice, podle jiných představitelů státní správy je toto rozhodnutí na obvodních úřadech, které během nouzového stavu disponují řadou kompetencí.
Lékařské odborové sdružení označilo vyhlášení nouzového stavu za protiústavní a nezákonné. Zároveň vybídlo lékaře, aby na pracovištích nepřebírali žádné dopisy od zaměstnavatelů a aby si je nechali zaslat poštou.
Někteří lékaři už výpověď odvolali
Některé nemocnice už ohlásily, že pracovní povinnost od prosince nařídí, další čekají na to, zda doktoři od protestu ustoupí. Dosavadní jednotu nespokojených lékařů narušili jejich kolegové z Košic, kteří výpověď v úterý ve velkém brali zpět.
Košická nemocnice Louise Pasteura, která patří k největším zdravotnickým zařízením v zemi, tak patrně nebude muset fungovat v nouzovém stavu. Mluvčí nemocnice Jaroslava Oravcová odpoledne informovala, že výpověď odvolalo už 140 lékařů. Odejít jich tak ke konci měsíce hodlá už jen dvacet osm.
Lékaři trnavské nemocnice se už naopak nechali slyšet, že po vypršení výpovědní lhůty koncem měsíce přestanou chodit do práce a nouzový stav je k tomu nedonutí.
Slovenští pacienti zamíří i na Moravu
Slovenské ministerstvo zdravotnictví už oslovilo sousední Maďarsko, zda by v případě nouze poskytlo svoje doktory z příhraničních oblastí. Masový odchod lékařů však hrozí i zde, podle tamních médií by podobná akce mohla proběhnout v březnu. Maďarské ministerstvo národních zdrojů se žádostí nicméně zabývá.
Akutní případy ze Slovenska jsou podle SME.sk připraveny řešit i moravské nemocnice. Potvrdili to představitelé hodonínské a kyjovské nemocnice, píše server. Mimo ně se nápor slovenských pacientů očekává ještě v Břeclavi.
