Dění v atmosféře označují letos za "mírně netypické" i pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak moc je suchoLetos v listopadu naměřili v nejstarší meteorologické stanici v Česku, v pražském Klementinu jen neměřitelné množství srážek. Dosud platil za nejsušší rok 1920 s 1,6 milimetru srážek. Na severu Moravy a ve Slezsku očekávají v letošním listopadu plošný úhrn srážek do 1 milimetru. Sucho je i na Milešovce, kde dosud naměřili za listopad 0,2 milimetru srážek, přičemž loni to bylo 82,5 milimetru (byl to třetí nejvlhčí listopad od roku 1905, kdy se na Milešovce začalo měřit). Zdroj: Infomet.cz |
"V listopadu se v podstatě trvale udržovala rozsáhlá tlaková výše nad střední a východní Evropou, blokovala postup atmosférických front od západu. Ty by přinesly vláhu, ale rozpadaly se nad západní Evropou. Východoevropská výše se objevuje každou zimu, zpravidla však až později, typicky v lednu," uvedl pro iDNES.cz mluvčí ústavu Petr Dvořák.
Půda více promrzá a trhá kořínky
Na konci listopadu sice nelze vynášet kategorické soudy, jak bude příští rok, určité fyzikální zákonitosti ale fungují.
"Suchá půda snáze promrzá. Vysázené ozimy budou oslabené, zejména u těch, kteří přezimují v horší kondici, bude jejich regenerace na jaře obtížnější. U řady plodin nicméně může dojít k regeneraci i bez výraznějšího lidského zásahu," řekl iDNES.cz Radim Vácha z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Když půda více promrzá, mění svůj objem. To může vést k narušení kořenového systému, kterým rostliny čerpají živiny. A nebezpečné mohou být holomrazy, které jsou všeobecně známější než faktor sucha.
Samo roční období naopak přírodu šetří. "V létě je slunce vysoko na obloze a dlouhý den. Počasí beze srážek by přineslo nízký stav povrchové i podzemní vody. Na podzim a v zimě však slunečním paprskům brání například inverzní oblačnost, svůj vlhký příspěvek přidávají mlhy, a teplota vzduchu je nízká, takže půda tolik a tak rychle nevysychá," popisuje mluvčí meteorologů Dvořák.
Kormoráni mají hody
Sucho bedlivě sledují i rybáři. "V chovných rybnících po výlovech není voda, protože nenatekly, takže nelze vysadit ryby podle původních záměrů. A protože už se objevují kormoráni, na některých tocích pro ně díky menšímu stavu vody budou ryby dostupnější. Některé řeky takhle totálně 'odloví'," říká jednatel Českého rybářského svazu Jan Štípek.
Početnost populace chráněného kormorána velkého v Evropě dlouhodobě roste, v Česku se ročně objevují stovky párů. To sice nezní hororově, ale hladoví opeřenci se s rybami nemazlí. Za deset let kompenzoval stát rybářům škody způsobené kormoránem celkem téměř 200 miliony korun. A to jsou jen škody z rybníků, škody z řek se (k nelibosti rybářů) neproplácejí.
Podle zootechnika Karla Nusla z Blatné letošní výlovy ze sádek špatné nejsou. "Máme všechny sádky pod rybníky a ty pro ně fungovaly jako 'zásobník vody'. Nebo na řekách, v nichž byl vody dostatek," řekl iDNES.cz. "Bylo by to ale vážnější, kdyby nenatekly rybníky, kde máme ryby pro příští rok. To by mohlo být ryb méně," souhlasí se Štípkem.
Kromě pěstitelů a rybářů může sucho zasáhnout též milovníky zimních sportů. Vlekařům, pokud nemají studny, totiž často schází voda v nádržích, z nichž chtějí zásobovat sněžná děla (více o problémech vlekařů čtěte zde).
Sledujte včely, říká pranostika
V první prosincové dekádě podle meteorologů může zapršet, celkově ale bude srážek nadále málo. Jak bude později, nelze příliš přesně říci. "Matematické modely není možno použít na časově vzdálenější termíny, orientačně delší než asi 10 dní," řekl iDNES.cz Dvořák.
Pranostiky našich předků pak říkají, že "jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas". A jestli 30. listopadu, tedy ve středu, budou poletovat včely, jiná pranostika očekává neúrodný rok.
