V riziku podvýživy je podle průzkumu až 60 procent nemocných, nutriční péči, tedy speciální výživu, ale lékaři doporučí jen každému desátému. Nechtěné hubnutí přitom zhorší výsledek léčby a zvyšuje úmrtnost.
"Nutriční podporu potřebuje přes polovinu pacientů, pětina akutně," řekl za organizátory průzkumu lékař Přemysl Škaloud. Podle dostupných statistik byla v roce 2008 rakovina zjištěna u 77 541 lidí, zemřelo 27 571.
V Česku je 76 nutričních ambulancí, nutriční terapeuti jsou převážně jen v nemocnicích. Těchto specialistů je málo, pacienti v ambulancích se s nimi zpravidla nesetkají. Cílem odborníků je, aby v každém komplexním onkologickém centru byl odborník, který se bude zabývat právě výživou.
"Riziku podvýživy je vystaveno 58,1 procenta onkologických pacientů, z nich přes 20 procent je ve středním až extrémním riziku," uvedl Škaloud. Pobyt podvyživených pacientů v nemocnici se prodlužuje až o polovinu, stoupá riziko komplikací. Kvůli podvýživě bývá protinádorová léčba přerušena, klesá účinnost léků, stoupá úmrtnost a také náklady na léčbu.
Onkologická léčba ztrácí bez nutriční podpory smysl
Předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček připomněl, že onkologická léčba je často agresivní a má řadu nežádoucích účinků, které zhoršuje právě špatný stav výživy. Nejčastěji je to nechutenství, nevolnost, zvracení, průjmy, bolestivé polykání a horší psychický stav.
"Při léčbě onkologického pacienta musíme využívat všechny možnosti podpůrné léčby. Bez nutriční podpory je účinná onkologická léčba prakticky nemožná," zdůraznil Vorlíček. Dobře živený pacient se rychleji zotavuje po operaci, zvládne vyšší dávku záření a má méně nežádoucích účinků léčby.
Téměř polovina onkologických pacientů ve výzkumu uvedla, že za poslední půlrok neplánovaně zhubli. "Již úbytek váhy nad pět procent zhoršuje vyhlídky, a úbytek nad deset procent váhy před operací může být dokonce rizikovým faktorem úmrtnosti," varoval profesor.
Průzkum se konal od ledna do června v 52 onkologických ambulancích, zapojilo se 4 363 nemocných.
