Pád vlády jako takový by podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka ještě nemusel znamenat problém, pokud by se podařilo rychle sestavit nový kabinet, pokračovat v práci na snižování deficitu a spolupracovat s EU, MMF a ECB. "Čerpání pomoci by v tomto případě mohlo pokračovat, za podmínky, že Řecko bude plnit své sliby," vysvětlil Marek.
Předčasné volby by ale mohly přinést vážné komplikace. Jejich výsledek by byl podle Marka velmi nejistý a ke slovu by se mohli dostat extremisté a populisté. "Ti by mohli dovést zemi k neřízenému bankrotu, který by mohl spustit řetězovou reakci napříč státy a bankami," vysvětlil Marek.
Čtěte: Referendum nebude, prohlásil řecký ministr |
Ještě ve středu měla vládní strana PASOK ve třísetčlenném parlamentu většinu. Od té doby však údajně už tři socialistické poslankyně daly najevo, že kabinet při hlasování o důvěře nepodpoří. Výsledek dnešního hlasování se tak dá jen těžko předvídat.
"Na velkou idylu a vládu národní jednoty to zatím rozhodně nevypadá. Nikdo také neví, jaký další plán může mít premiér Papandreu v záloze. Naposledy slíbil odstoupit z premiérského křesla, pokud koaliční poslanci v hlasování vládu podrží," míní hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
O pád vlády usiluje nejsilnější opoziční strana Nová demokracie, jejíž předseda ve čtvrtek Papandrea vyzval k rezignaci. Strana požaduje vytvoření úřednické vlády, která by zemi co nejrychleji dovedla k předčasným volbám. Ty ale Papandreu, který zatím odstoupit odmítá, považuje za nejhorší možné řešení.
Řecký premiér se dostal pod tlak domácích i zahraničních politiků poté, co v úvodu týdne rozhodl, že uspořádá referendum o finanční pomoci od EU a MMF. Rozhodnutí kritizovala řecká opozice i někteří vládní poslanci. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos ale v pátek oznámil, že referendum se nakonec konat nebude (více zde).
