Medaili za upřímnost by si zasloužil nezařazený poslanec Stanislav Huml. Během projednávání státního rozpočtu se vyznal z přesvědčení, že je mu vlastně jedno, jestli jednání Sněmovny, jejíž hodina práce vyjde téměř na 600 tisíc korun, poslanci sledují, nebo nikoliv.
(V sále je velmi intenzivní hluk.)
Stanislav Huml: Rozpočet počítá s vyššími příjmy jenom díky zvýšení daní...
Miroslava Němcová (předsedající): Promiňte, pane poslanče. Prosím kolegy o klid.
Huml: Mně to nevadí, paní předsedkyně. Ať neposlouchají.
Huml (o něco později): Nasaďte si sluchátka a koukejte se dál na film.
To poslanci Adamu Rykalovi naopak vadilo, že jeho vystoupení nebudí patřičnou pozornost.
Adam Rykala: Takže já to, prosím, zopakuji, zopakuji celý svůj projev, protože pokud mi do toho bude pan předseda vlády skákat svým hlasitým smíchem, tak myslím, že tato Sněmovna si určitě zaslouží, abych zopakoval celý svůj projev.
Že David Rath má ostrý jazyk, už nikoho nepřekvapí. Stejně tak to, že využije jakékoliv zakolísání koaličních politiků ve znalosti sněmovních stanov a procedur. Při posledním jednání to odnesla například Vlasta Parkanová.
David Rath: "Paní místopředsedkyně je ve Sněmovně skoro tak dlouho jako tyto budovy, takže by stanovy měla znát."
Pro pořádek dodejme, že budovu Sněmovny, původní Roupovský dům, zakoupila hraběnka Markéta Anna Thunová v roce 1650. Vlasta Parkanová se poprvé stala poslankyní o 340 let později, v roce 1990. Tehdy ještě ovšem poslanci zasedali v budově Federálního shromáždění.
Při ostřejších sporech došlo i na vypínání mikrofonu - to když poslanec Richard Dolejš zaslechl šeptání směrem k Miroslavě Němcové, které mu přišlo projednáváníhodnější než jeho vlastní připravený proslov.
Richard Dolejš: Co tady pan ministr má radit paní předsedkyni, co má dělat...
Miroslava Němcová (předsedající): Mně nikdo neradí, buďte klidný.
Dolejš: Ale radí, já pana ministra slyším. Zřejmě...
Němcová: Co slyšíte je jedna věc, co beru já jako radu je věc druhá. (Poslanec Dolejš se snaží hovořit přes předsedající.) Prosím, pokračujte k tématu.
Dolejš: Takže, já se vůči tomuto ohrazuji a myslím si, že pan prezident by měl měřit všem stejným metrem...
Němcová: Pane poslanče, já vás nabádám podruhé, abyste se věnoval tématu, a to v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. (Poslanec Dolejš se stále snaží hovořit přes předsedající.)
Dolejš: Nechápu, proč se pan prezident neohradil...
Němcová: Vzhledem k tomu, že nehodláte brát vážně mou výzvu, budu vás muset požádat, abyste nepokračoval ve své řeči. (Řečníkovi byl vypnut mikrofon.) Já vás nechám domluvit, budete-li se věnovat tématu.
Poslankyně Vlasta Bohdalová zase našla paralelu mezi stavebním spořením a libanonskou literaturou. Na námitku, že by měla hovořit k věci - tedy k projednávanému stavebnímu spoření - opáčila, že hovoří o domech, tedy k věci.
Vlasta Bohdalová: "Posmívá se vašim zdravým smyslům a klade je jako křehké nádoby do pýří. Ale vy, děti prostoru, vy činní v nečinnosti, nedejte se lapit do pasti ani zkrotit. Váš dům ať vám není kotvou, nýbrž stožárem. Ať není lesklou blánou, která překrývá bránu, ale víčkem chránícím oko. Neskládejte svá křídla, abyste mohli projít dveřmi."
Poslanec Jiří Koskuba, který původně nechtěl pracovat v noci či o víkendu, alespoň složil Kateřině Klasnové kompliment. Džentlmeni by patrně pochybovali, nazvání ženy "věcí" je zdvořilé, Klasnová nicméně poklonu s úsměvem přijala.
Jiří Koskuba: Mohu prohlásit, že paní místopředsedkyně je tou jednou z mála posledních atraktivních věcí na této Sněmovně.
Zhruba hodinu po půlnoci zaskočila několik minut hovořícího Lubomíra Zaorálka absence zapisovatelů. A zahrál leknutí.
Lubomír Zaorálek: Teďka zjišťuji, že to, co říkám, nikdo nezaznamenává. To mi přišlo teda, jestli nemluvím nadarmo.
Kateřina Klasnová (předsedající): Nebojte se, pane místopředsedo, vaše legendární řeč je zaznamenávána tady, nahrávána.
Zaorálek: Ještě že tak. Dobře. Já to na chvilku přeruším, zjistím, kde jsou stenografové, a když tak se vrátím.
Tečku za prvním dnem obstrukcí učinil poslanec ČSSD Jan Hamáček - i když nikoliv na plénu. "Stojím si za tím, že naše debata byla věcná," sdělil České televizi.
A další sněmovní perly určitě budou ještě vyřčeny. Faktem totiž zůstává, že z toho, zač si lidé poslance platí - tedy z práce - se zatím prakticky nestalo vůbec nic. Z patnácti reformních zákonů poslanci stále řeší ten první. Obstrukce levici vychází.
