"Má několik výhod. Je mnohem méně hlučný, na silnici nestojí kaluže a pneumatika k němu lépe přilne," popisuje vlastnosti gumoasfaltu profesor Jan Kudrna z Vysokého učení technického v Brně, jehož výzkumný tým za touto metodou stojí.
V čem spočívá odlišnost od klasického asfaltu? "Přimíchává se tam granulát z drcených ojetých pneumatik," vysvětlil Petr Sadovský, výrobní ředitel uherskobrodské firmy RPG Recycling, která drť vyrábí.
Povrch silnice by tak měl být trvanlivější a méně náchylný na tvorbu výtluků. Ve Skandinávii nebo Spojených státech se podobná metoda úspěšně používá desítky let.
Speciální asfaltový povrch s příměsí gumy dosud v Česku leží pouze na několika krátkých úsecích cest ve městech. "Když jsme v létě opravovali cestu u Zádveřic, záměrně jsme asi dvousetmetrový úsek vynechali, aby se na něj mohl dát gumoasfalt," objasnil Karel Chudárek, šéf zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic.
Cesta u Zádveřic coby první mimo obec bude proto sloužit hlavně k otestování povrchu ve vyšších rychlostech. "Ještě do konce roku bychom chtěli provést nejrůznější zkoušky na rovnost, kluzkost nebo drenážní schopnost tohoto povrchu," naznačil Kudrna.
Silničáři položili na cestu u Zádveřic speciální povrch z gumoasfaltu.
Další zkoušky pak silnici budou čekat na jaře, aby se výsledky mohly společně porovnat. Ale nejen to. Porovnávat se budou i úseky cesty, které leží hned vedle sebe, ale jeden má povrch z gumoasfaltu a druhý jen z klasického asfaltu.
Díky testům tak budou mít silničáři přehled, jak se oba materiály chovají a zda má cenu do gumoasfaltu investovat. Jeho pořizovací cena je totiž o něco vyšší než u klasického asfaltu.
"Je dražší o několik procent, ale z hlediska celé stavby jsou to náklady zanedbatelné," uvažuje Chudárek. Pokud by se totiž gumoasfalt osvědčil hlavně jako méně hlučný, dalo by se díky němu razantně šetřit na protihlukových opatřeních.
"Výměna oken nebo stavba protihlukové stěny jsou dnes nákladné záležitosti v řádu milionů korun. Zaplatit namísto toho za gumoasfalt by v konečném součtu určitě vyšlo levněji," poznamenal Chudárek.
Ihned ale upozorňuje: "Jde jen o test, je to takový pokus, jak bychom chtěli ušetřit. Pokud by se to osvědčilo, rádi bychom gumoasfalt použili i na jiných cestách v kraji."
Experimenty s využitím ojetých pneumatik mají na Zlínsku dlouhou tradici. Už v roce 1985 se tehdejší Výzkumný ústav gumárenský ve Zlíně snažil zpracovat pryžový granulát na desky pro výstavbu dětských hřišť nebo obrubníky, příliš však tehdy neuspěl.
