Palestinští radikálové unesli Šalita do pásma Gazy v roce 2006. Izrael po letech patové situace přistoupil před nedávnem na podmínky únosců a vydá za ně 1 027 vězňů. V první fázi, která by se měla odehrát už v úterý, se má na svobodu dostat 477 lidí včetně 27 žen. Zbylých 550 lidí pak bude osvobozeno do dvou měsíců.
Na zveřejněném seznamu jsou i usvědčení vrazi, uvedl britský server timesonline.co.uk s tím, že někteří z propouštěných vězňů jsou dohromady zodpovědní za smrt více než šesti set Izraelců. Agentura AP pak píše, že mezi vězni, kteří mají být propuštěni, nechybí radikálové, kteří stojí za smrtelnými bombovými útoky a dalšími atentáty na izraelské civilisty i vojáky.
Hamas se dohodl s IzraelemŠalita výmění za tisíc vězňů |
Na svobodu se má dostat kupříkladu Amna Munaová, která stojí za vraždou šestnáctiletého Ophira Rahuma. Munaová si odpykávala v izraelském vězení za jeho vraždu doživotí, píše britský server, který zároveň líčí rozhořčení otce zabitého mladíka.
Ten jen těžko hledá slova, kterými by vyjádřil, co cítí. "Zabila neozbrojeného šestnáctiletého chlapce. Je to monstrum. Bibi (izraelský premiér Benjamin Netanjahu pozn. red.) není lídr - je to malicherný politik. A budeme litovat, co udělal," zlobí se dvaapadesátiletý elektrikář z Aškelonu Šalom Rahum.
Munaová se v roce 2001 přes internet seznámila s mladým Ophirem Rahumem, kterého později vylákala na mileneckou schůzku. Autem ho odvezla na opuštěné místo, kde do něj její komplici vystříleli zásobníky svých pistolí, popisuje list s odvoláním na otce zabitého.
Výčitky necítí
Izrael propustí krom jiných také Ahlam Tamímíovou, která byla zatčena jako členka ozbrojeného křídla radikálního Hamasu, ale předtím, než se k této organizaci připojila, pracovala jako reportérka místní televize. Za napomáhání sebevražedným atentátníkům byla odsouzena k doživotí.
V roce 2001 podle televize BBC přivezla atentátníka do jeruzalémské restaurace, kde nakonec zemřelo patnáct lidí. Když se pak prý ptali, zda cítí výčitky, odvětila: "Ne, proč bych měla?"
Výměna vězňů za Šalita |
Dalším propuštěným má být Muhammad Šaraza, který velel elitní bojové jednotce Hamasu označované jako 101. V roce 1989 tato jednotka unesla dva izraelské vojáky, kteří akci nepřežili. Šaraza byl zatčen téhož roku a odsouzen ke třem doživotním trestům a dalšímu třicetiletému vězení.
Ze zveřejněného seznamu vyplývá, že nejstaršímu propouštěnému trestanci, Mohamedu Hemadovi, je 89 let. Zatčen byl už před 35 lety. Nejmladšímu vězni je 21 let. Nejtěžším uděleným trestem je 19 doživotí (některé justice na světě umožňují mnohonásobné doživotí), nejkratším jeden rok. Několik z propuštěných ještě nebylo u soudu a jsou propouštěni z vazby.
Ne všichni z vězňů se ale budou moci vrátit do svých domovů. 250 z nich je propuštěno buď se speciální bezpečnostní podmínkou a budou se muset každý měsíc hlásit izraelské armádě, nebo musí odjet do ciziny anebo budou muset nuceně strávit v pásmu Gazy určitý čas, než se budou moci vrátit domů.
Izraelci se bojí dalších únosů, s výměnou ale většina souhlasí
Izraelská veřejnost má od publikace seznamu 48 hodin na vznesení odvolání k nejvyššímu soudu. Několik stížností už bylo podáno, píše AP. V minulosti v podobných případech ale soud nikdy neintervenoval, aby výměnu zmařil.
Prezident Šimon Peres začal postupně udělovat milosti, uvedla agentura ČTK. Izraelci také zahájili technické přípravy k výměně - začali svážet trestance z 11 věznic do dvou zařízení, odkud pak budou převezeni k samotnému předání. Jako první přijel autobus se ženami.
Benjamin Netanjahu rodinám obětí propouštěných palestinských radikálů vzkázal, že jeho srdce je s nimi, ale že "vůdcovství je hodnoceno podle schopnosti učinit složitá rozhodnutí".
Izrael v minulosti už několikrát vyměnil za jednotlivá rukojmí nepřiměřený počet vězňů, většinou v řádu stovek. V případě Šalita je nepoměr vůbec největší. Kritici výměny tvrdí, že to odpůrce Izraele podnítí k dalším únosům. Podle průzkumu ale 69 procent Izraelců s podmínkami výměny souhlasí, i když si 62 procent občanů myslí, že to povede ke zhoršení bezpečnostní situace.
Mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci jsou mimo jiné kvůli výstavbě židovských osad na palestinském území už dlouho na mrtvém bodě a palestinská samospráva se před časem rozhodla vyhlásit samostatný stát i bez Izraele. Její předseda Mahmúd Abbás požádal v OSN o plné členství v organizaci a tím i o uznání palestinské státnosti. Američané už ale předem dali jasně najevo, že coby stálý člen Rady bezpečnosti OSN budou návrh vetovat (více zde).
