Čech je vrah, zrádce a okupant, zní zpod Uralu kvůli pomníku legionářů

Vlnu odporu vyvolává v jihouralském Čeljabinsku záměr místní radnice vztyčit v centru města památník československým legionářům. Právě zde v květnu 1918 začalo úspěšné válečné tažení legií napříč Sibiří. Pomník už v Čeljabinsku stál, bolševici jej ale po opanování oblasti zničili.

Československé legie v Rusku | foto: Wikimedia Commons

Žulový památník má být věnován čeljabinskému incidentu z poloviny května 1918, který odstartoval bojové akce československých legií v Rusku vyprovokované bolševickými jednotkami. Na jeho vybudování se dohodl český generální konzulát v Jekatěrinburgu s československými úřady.

Čeljabinský incident

Čtrnáctého května 1918 v Čeljabinsku zranil rakousko-uherský zajatec legionáře kusem železa hozeným z vlaku.

Legionáři viníka ubili k smrti. Bolševici začali legionáře uvězňovat (včetně těch, kteří přišli případ vyšetřit). Legionáři se pak začali zmocňovat zbraní, dočasně osvobodili Sibiř od bolševiků a probili se do Vladivostoku. Odtud pluli do Československa.

Ovládnutím transsibiřské magistrály legie zabránily přísunu posil ústředních mocností (bývalých zajatců, které Rusko po uzavření míru propustilo) na západní frontu.

Podle ruského tisku ale část obyvatel Čeljabinska s památníkem "Běločechům", jak zní místní název pro legionáře, rozhodně nesouhlasí. Už dva dny po oznámení o chystaném odhalení památníku se místní blogy zaplnily protesty a stížnostmi.

"Od pomníku Běločechům není daleko k pomníku NATO. Žijeme ve své zemi a budujeme pomníky vlastním a ne cizím hrdinům, už vůbec ne okupantům," napsal podle listu Nězavisimaja gazeta jistý čeljabinský občan.

"Děkujeme Běločechům za zabíjení Rusů, Tatarů, Baškriců a dalších obyvatel Ruska. Vždyť právě bojovými akcemi Běločechů začala v Rusku občanská válka," domnívá se jiný bloger.

Plody nenávisti zasévané proti legiím po desítky let komunistické vlády nesou trpké ovoce dodnes.

Češi ukradli ruský zlatý poklad, tvrdí politolog

Admirál Kolčak

Alexandr Kolčak vedl protibolševická vojska na Sibiři v ruské občanské válce. Jeho vláda byla zkorumpovaná, k vítězství mu nestačila ani britská vojenská pomoc, ani krutá vláda.

Ruský politolog Andrej Lavrov ve jmenovaném listu označuje odhalení pomníku za neopodstatněné.

"Počátkem minulého století se vojáci českých legií zabývali jen vražděním a loupením na železnici. Právě tito lidé 'zradili' admirála Kolčaka a vyvezli většinu ruského zlata do Čech. Od těch dob nikoho ani nenapadlo, aby se za to aspoň omluvil," napsal Lavrov.

Opomíná přitom, že 1. března 1920 komise složená i z bolševiků potvrdila předání celého zlatého pokladu (5 143 bedniček a 1 678 pytlíků se zlatem), kterého se Češi při svém tažení zmocnili, zpět do ruských rukou. Poklad pak promrhali ruští bolševici a bělogvardějský admirál Kolčak, který válku prohrál a musel se dát na útěk.

U Kolčaka stojí za doplnění zmínka, že jeho ochranu i vydání nařídil legionářům francouzský velitel spojeneckých vojsk na Sibiři generál Janin. Bolševici pak Kolčaka zastřelili bez soudu navzdory tomu, že předtím zrušili trest smrti.

Etnograf: Češi nás osvobodili od bolševiků

Ruský list ale publikuje i jiný názor - etnograf Vladimir Bože uvádí, že obyvatelé Čeljabinska přijali Čechoslováky jako osvoboditele od bolševiků a chovali se k nim s úctou. Ve 20. letech 20. století prý v Čeljabinsku vybudovali mrtvým Čechoslovákům pomník. Po konečném vítězství bolševiků byl ale pomník i přilehlý vojenský hřbitov srovnán se zemí.

Místní úřady jsou podle listu Nězavisimaja gazeta přesvědčeny, že českoslovenští legionáři, kteří ve městě pobývali přes rok, nemálo přispěli k hospodářskému a kulturnímu rozvoji celého regionu. "Symbolický památník se jmény legionářů bude odhalen na základě dohody o oboustranné péči o válečné hroby uzavřené mezi Českou republikou a Ruskem," cituje Nězavisimaja gazeta čeljabinské radní.