Původní a nejvitálnější smrky ze Šumavy téměř zmizely, vzkazují odborníci na genetiku stromů po návštěvě Šumavy. Šumavské smrky se totiž podle vědců vyznačují některými konkrétními genetickými znaky, které se jinde v Česku téměř nevyskytují.
"Zatímco stromy, které nejsou na Šumavě původní, vynakládají veškerou svou energii na to, aby ve zdejších klimatických podmínkách přežily, původní smrky jsou v tomto směru mnohem odolnější. Mají specifický tvar koruny, lépe odolávají námrazám a sněhu, hůře se lámou, jsou méně náchylné k chorobám," uvedl mluvčí Národního parku Šumava Pavel Pechoušek.
A právě o toto bohatství podle odborníků Šumava přichází. Mohou za to větrné kalamity a především kůrovec.
"Ztráta nebo vymizení původního šumavského smrku zde jednoznačně hrozí, protože dochází k velkoplošnému odumírání v lokalitách, kde byl historickým šetřením prokázán jeho výskyt," argumentuje vedoucí katedry dendrologie a šlechtění lesních dřevin z České zemědělské univerzity v Praze Jaroslav Kobliha.
Podle Koblihy nejde jen o odumírání dospělých smrků, ale především o generace mladých stromků. "Následná generace smrků může být ohrožena, došlo u ní k významné změně v genetické struktuře populací, k extrémnímu zúžení genetické rozmanitosti, což je základní předpoklad odolnosti populace k nejrůznějším vnějším vlivům," vysvětlil Kobliha.
Přirozeně rostoucí stromy, které se nevyvíjí v podmínkách zdravého lesa, podle něj nejsou zárukou budoucí genetické stability šumavských lesů. "Pokud by tu byla zdravá populace, bylo by to něco jiného," dodal Kobliha. Proto je prý důležité zastavit kalamitního kůrovce a zintenzivnit program péče o genový fond Šumavy, například založením série reprodukčních výsadeb, které by poskytly semena šumavského původu s těmi "správnými" geny.
Další argument pro kácení?
Podle ekologů je to ale nesmysl, který dává správě šumavského parku argumenty pro kácení. "Existují přesné záznamy o tom, kolik nepůvodního semene se na Šumavu doneslo. To množství bylo velmi malé, takže většina smrků, které na Šumavě rostou, nejsou nepůvodní," míní Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Před časem zkoumané letokruhy pařezů podle něj navíc dokazují, že les nevznikl jednorázovou výsadbou. "Část smrků vzrostla přirozeným zmlazením. Jde ale o to, že když do lesa uměle vysázíte sazenice ze školek, vyřadíte tím ze hry přírodní mechanismy výběru a selekce na ty nejodolnější jedince, což je špatně," upozornil.
Podle biomonitoringu, který má Hnutí Duha k dispozici, roste v přirozeně obnovovaném lese Šumavy asi 5 tisíc mladých smrčků na hektar, v přirozeném lese z nich přežije 400 až 500, takže mladých stromů s dobrým genofondem by chybět nemělo.
"Navíc je přirozené, že stromy mění svou genetickou výbavu, protože se přizpůsobují měnícím se vnějším podmínkám. Například toto století je sušší než to předchozí. To je smysl národního parku, aby ukázal přírodu měnící se v klimatických podmínkách. Tohle se umělou výsadbou na holinách napodobit nedá," uzavřel Bláha.
