Klaus žádal přítomného ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby nenaslouchal doporučením zahraničních expertů. "Pane ministře, vykašlete se na tyto instituce," vyzval jej prezident.
Na semináři "Kůrovcová kalamita - argumenty zastánců zdravého rozumu" kromě Chalupy debatovali ředitel správy parku Jan Stráský, docent Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity v Praze a novinář a vystudovaný ekolog Ivan Brezina. V prostorách pražského Autoklubu se tedy sešla jednostranně zaměřená sestava.
"Diskutující spíše inklinují k jednomu řešení," uznal Klaus. "Neměli jsme ale pocit, že je potřeba zvát ty, co se přivazují ke stromům. Ať si dělají semináře bez nás," dodal prezident. Podle něj se lýkožrout smrkový už dlouho neobjevil na titulních stránkách deníků a seminář je sice "neaktuální", ale i tak důležitý.
Chalupa nejdříve popsal situaci na Šumavě. Před svým projevem spolu se Stráským předal Klausovi dárek. Jednalo se o řez šumavského stromu, který má nejméně 559 letokruhů. "Je to druhý nejstarší šumavský strom, v roce 2004 jej zahubil kůrovec, v roce 2009 byl pokácen," uvedl ministr.
Podle Chalupy je potřeba situaci na jihozápadě Čech hlavně uklidnit. "Nechceme Šumavu na 100 let uzavřít a pak ji otevřít jako skanzen," konstatoval ministr s dovětkem, že z ní musí mít návštěvníci potěšení.
Šumavský experiment nevyšel, míní novinář a ekolog Brezina
Stráský zopakoval, že Šumava čelí kůrovcové kalamitě, které je nutné čelit. S ministrem se shodl, že na většině území národního parku se nenachází les přirozený, ale vysazený člověkem.
Klaus označil Chalupův i Stráského výklad za racionální, ministrovi popřál, aby ve své funkci něčeho dosáhl. "Název debaty jsme zvolili správně," pochvaloval si prezident.
Brezina především kritizoval počínání ekologických aktivistů. Podle něj se jedná o fanatiky, kteří z bezzásahovosti učinili pseudonáboženství. "Na Šumavě není velkolepé divadlo přírody, jak oni tvrdí, ale hřbitov stromů. Šumavský experiment nevyšel," podotkl při promítání snímků uschlých kmenů.
Prezident při semináři vzpomenul i na svá mládežnická léta, kdy jezdil do šumavského Rejštejna pomáhat svému strýci. Ten v lesích u dravé říčky Vydry pracoval jako polesný.
Na debatu se přišlo podívat několik set lidí. Dorazil například Klausův tajemník Ladislav Jakl, zpěvák Ondřej Hejma nebo Ivan Kočárník, ministr financí z Klausovy vlády v 90. letech. Publikum souznělo s názory řečníků. Jejich projevy odměňovalo silným potleskem.
Seminář uzavřely právě názory a dotazy diváků. O mikrofon se přihlásila například majitelka lesa, která se potýká s kůrovcem, farářka, senátor Tomáš Jirsa, který patří ke kritikům bezzásahovosti, chalupář z Šumavy či student práv, jenž kritizoval policejní zásah při blokádách aktivistů.
Z publika se ozval i hlas, ať se národní park zruší, další žádal po ministerstvu, aby přestalo dávat dotace ekologickým aktivistům. "Granty by měly mířit na méně viditelné projekty, jako je například kroužkování zvěře," reagoval ministr. Klaus zažertoval, že by se ušetřené peníze mohli dát Centru pro ekonomiku a politiku, které před dvanácti lety založil.
Chalupa do konce roku předloží zákon o Šumavě
Prezident Klaus dlouhodobě patří k zastáncům zásahů proti kůrovcem napadeným stromům v šumavském národním parku, a schvaluje proto postup ředitele Stráského.
Vzrušená diskuse o (ne)zasahování proti kůrovci v největším českém národním parku se vede od začátku 90. let. Naposledy se vyostřila v létě, kdy aktivisté blokovali lokalitu u Ptačího potoka, kde správa národního parku kácela stromy napadané kůrovcem. Podle aktivistů postupovala protiprávně, což správa odmítla.
Ministr Chalupa by měl do konce roku předložit vládě návrh zákona o Národním parku Šumava. Resort na jeho přípravě spolupracuje s regionálními politiky i vědci. Největší diskusi ministerstvo očekává v otázce vymezení jednotlivých zón.
