První jaderná elektrárna v Íránu je nebezpečná a pravděpodobně zapříčiní "tragickou katastrofu" jako v Černobylu či Fukušimě, píše se v dokumentu, jenž britský deník získal ze spolehlivého zdroje a který se přisuzuje bývalému členovi právního oddělení íránské komise pro atomovou energii.
Na stavbě elektrárny, která zahájila činnost minulý měsíc, se totiž podíleli nezkušení inženýři, kteří navíc museli leckdy křečovitě zkombinovat původní německou technologii s pozdějšími ruskými návrhy, popisuje zpráva.
Dostavba zařízení trvala 35 let a byla často přerušovaná. Návrh na vybudování nukleární elektrárny vznikl v roce 1975 za vlády tehdejšího íránského šáha Muhammada Rezi Pahlavího, jenž stavbu zadal německé společnosti Kraftwerk Union. Němci ale v Íránu dlouho nepobyli, po islámské revoluci v roce 1979 zemi chvatně opustili.
Tajný vývoj jaderných zbraníÍrán obnovil projekt dostavby elektrárny v Búšehru v 90. letech, aby dokázal, že islámská republika může dosáhnout stejných technologických a vědeckých úspěchů jako Západ. Podle mnohých však Teherán tímto počínáním skrývá vývoj nukleární zbraně, což íránská vláda vehementně popírá. |
Rozestavěný komplex pak dlouho ležel ladem. V osmdesátých letech ho navíc poškodili vojáci sousedního Iráku, který v letech 1980 až 1988 vedl s Íránem válku. O dekádu později se Írán rozhodl pro dostavbu a o pomoc požádal ruské odborníky. Ti však podle dokumentu "neoplývali dostatečnými zkušenostmi".
Rusové podle zprávy chtěli zařízení zcela přestavět, to jim ale Teherán nedovolil. Stavba už tehdy zhltla asi miliardu dolarů. Inženýři z někdejšího Sovětského svazu tak museli adaptovat ruské díly na německé jiného typu a z jiné doby.
"Ruská část je navržená na základě standardů, které nejsou tak přísné jako ty německé. Navíc nejsou používány v souladu s tím, k čemu byly navrženy, a jsou vystaveny neadekvátnímu tlaku," citoval The Times dále ze zprávy.
Búšehr leží v oblasti silných otřesů
Potencionální problémy, které obklopují zařízení v Búšehru, ale nejsou jen konstrukční. Elektrárna se nachází v oblasti jižního Íránu, která patří k seizmicky nejaktivnějším na světě, na silnější zemětřesení ale není připravena. A na možnou havárii nejsou připraveni ani pracovníci zařízení, kterým podle dokumentu chybí "vážnější tréninkový výcvik".
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád ovšem trvá na tom, že zařízení splňuje "všechny bezpečnostní regule a stanovy a podléhá nejvyšším bezpečnostním opatřením". Odborníci tomu ale příliš nevěří.
"Říkají ´věřte nám´, ale žádné takové ´věřte nám´ v jaderné politice neexistuje. Hrají ruskou ruletou, ale nejen s námi, nýbrž s celým světem," řekl Sami Alfaraj, šéf kuvajtského centra strategických studií a poradce kuvajtské vlády, který se obává o bezpečnost v regionu.
Írán detailní informace o zařízení tají, což si může dovolit. Jako jediná země s nukleární elektrárnou totiž nepatří k signatářům Konvence o jaderné bezpečnosti, jež zavazuje k dodržování mezinárodních bezpečnostních standardů a sdílení informací. Pravost čerstvě zveřejněného dokumentu sice není ověřena, jaderní experti ale podle The Times nevidí důvod, proč jí nevěřit.
