Poláci zamíří k volbám, šanci má i zastánce potratů a marihuany

V Polsku už se vše chystá na nedělní parlamentní volby. Favoritem je současný premiér Donald Tusk z liberální Občanské platformy. Na paty mu ale šlape Jaroslaw Kaczynski z národně konzervativní partaje Právo a Spravedlnost. A do parlamentu silně katolické země dost možná zasednou i populističtí kritici kleriků.

"Tusk či Kaczynski - premiéra vyber ty" láká jeden z předvolebních billboardů Poláky ve Varšavě (6. října 2011) | foto: AP

Ty vede takzvané "zlobivé dítě" polské politiky Janusz Palikot,  jehož liberálně-populistické Palikotovo hnutí (RPP) slibuje kupříkladu zrušení výuky náboženství na školách či zmírnění přísného protipotratového zákona. Kromě toho Palikot sází na legalizaci marihuany a chce, aby kněží danili své příjmy.

Prognóza voleb

Občanská platforma (PO) má šanci získat 39,5 procenta hlasů, Právo a spravedlnost (PiS) 29,1 procenta a Palikotovo hnutí (RPP) 10,3 procenta hlasů. V přepočtu na jednotlivé mandáty by PO v Sejmu, dolní komoře parlamentu, obsadila 202 ze 460 poslaneckých křesel.

Lidovci (PSL), kteří jsou nyní koaličními partnery PO, podle průzkumu získají 27 mandátů. Tak by ale s PO neměly nadpoloviční většinu. Koalice PO a PiS je nemožná a Tusk zatím vylučuje možnost vládnout s RPP.

Podle společnosti TNS OBOP k urnám přijde 47,5 procenta voličů. Při posledních parlamentních volbách před čtyřmi lety byla volební účast 53,9 procenta, nejvíce od roku 1989.

Na druhou stranu Palikot je podle mnohých nepředvídatelný a současné poměrné vysoké preference, které ho řadí na třetí místo po Tuskově PO a Kaczynského PiS, mohou být jen varovným vzkazem liberálních voličů, které zklamala vláda Občanské platformy.

"Nedá se vyloučit, že nynější podpora pro Palikota je jenom hlasem protestu," řekl Jacek Kucharczyk, šéf nezávislého Institutu pro veřejné záležitosti. U uren může být všechno jinak a voliči svůj hlas dají OP nebo Svazu demokratické levice SLD, jenž s Palikotovou RPP bojuje o třetí místo.

Zatímco se neví, která strana obsadí poslední místo "na bedně", o prvních dvou se nepochybuje. Získají je nesmiřitelní rivalové Tusk a Kaczynski. Navrch má podle průzkumů veřejného mínění proevropský liberál Tusk, jenž Poláky přesvědčuje, že zemi dokáže bezpečně vést i v časech krize Evropské unie.

Polsko v posledních čtyřech letech zažívalo nebývalou stabilitu, i když ho potkaly tragédie jako pád letounu u Smolensku s tehdejším prezidentem Lechem Kaczynským a vládní elitou. Země se také vyhnula hospodářské recesi v roce 2009.

Ovšem podle šéfa PiS Jaroslawa Kaczynského Tusk v případě tragédie u Smolensku pochybil. Ultrakonzervativní Kaczynski, jenž je známý svou fóbií z Ruska a Německa, kritizuje liknavý přístup polské vlády při vyšetřování příčin nehody, při níž ztratil bratra.

"Bezprostřední vinu za katastrofu nesou Rusové, morální a politickou odpovědnost Tusk," řekl v rozhovoru pro týdeník Newsweek ultrakonzervativec, jenž si před několika dny rýpnul i do německé kancléřky Angely Merkelové.

V nedávno vydané knize Polsko našich snů Merkelovou obvinil z velmocenských ambicí, kterým se Polsko bude muset "tím nebo oním způsobem podřídit". Bez dalšího vysvětlení uvedl, že se Merkelová nestala kancléřkou "čistou shodou okolností". Text se stal jedním z hlavních témat poslední fáze kampaně a nezůstal bez odezvy.

Řada lidí včetně polského prezidenta Bronislawa Komorovského se domnívá, že by se Kaczynski měl omluvit. Ten to odmítá, podle polských médií však tento počin jeho straně spíše ublížil.  

Pětiprocentní hranici, která je potřeba pro vstup do Sejmu, dolní komory parlamentu, zřejmě překročí Polská lidová strana (PSL).

Poláci si v neděli vyberou 460 poslanců a 100 senátorů. Do Senátu se letos poprvé bude volit podle většinového systému.