"Prostor tu určitě existuje, část veřejnosti je nespokojena se současnou elitou a vazba voličů k zavedeným stranám není tak silná," míní politolog Josef Mlejnek.
Jiřímu Paroubkovi, který se chystá opustit ČSSD, se podle něj může podařit pokus získat dostatečný počet voličů, který by ho i po příštích volbách katapultoval do Sněmovny.
"Může oslovit část voličů sociální demokracie i komunistů. Příklad Miloše Zemana, který dostal jen těsně pod pět procent hlasů, ukázal, že to možné je. Tu laťku, kterou se snažil překonat, v podstatě zdolal, jen ji shodil zadkem," řekl v lehké nadsázce Mlejnek.
Vladimíra Dvořáková.
Paroubek při křtu své nové knihy v pondělí mluvil o tom, že jeho kroky a ČSSD se už v příštích dnech rozejdou. Politoložka Vladimíra Dvořáková iDNES.cz řekla, že Paroubek především odebere hlasy sociální demokracii. "Ale do Sněmovny dojít může. Šanci na větší úspěch mu ale dávám na krajské úrovni," uvedla politoložka.
Paroubek se snaží ovládnout miniaturní ČSNS 2005, kterou by pak přejmenoval, a kdyby to nevyšlo, založil by nejspíš novou stranu.
Lidé by možná zkusili něco jiného, odhaduje šéf STEM Hartl
Prostor pro to, aby prorazily nové strany, vidí Jan Hartl, šéf agentury STEM, která se zabývá výzkumem veřejného mínění. "Lidé napříč politickým spektrem nemají silnou vazbu na zavedené strany. Možná by zkusili něco nového," řekl iDNES.cz Hartl.
Dvořáková i Mlejnek míní, že zatím nezaplněný je prostor na krajní pravici. "Pro nějakou xenofobní, národoveckou, populistickou stranu. Pro lidi jsou Bátora nebo Bobošíková," uvedla Dvořáková.
Josef Mlejnek mladší
"Je tu skupina voličů, které může oslovit nejen Paroubek, komunisté či Bobošíková, ale také krajní pravice. V 90. letech o nich Miloš Zeman mluvil jako o zdivočelých sociálních demokratech. Jemu se podařilo tento elektorát v 90. letech vyluxovat, může to fungovat i zpětně," domnívá se Mlejnek.
Romové se těžko sjednotí za jednou stranou, míní experti
O vlastní politické straně uvažují i romští předáci. Působit by měla především na komunální úrovni, v místech sociálně vyloučených lokalit. Uvažuje se o názvu ADAJ.CZ podle romského ekvivalentu slova "tady", informoval jeden z jejích iniciátorů, Čeněk Růžička.
Vznik speciálně romské strany by šel podle šéfa STEM Hartla proti logice toho, jak se v Česku po roce 1989 strany postupně utvářely a prosazovaly. "Existuje odhad, že v zemi je 250, maximálně 300 tisíc Romů. I kdyby 80 procent z nich šlo takovou stranu volit, pořád to nedává dost hlasů, aby se taková strana prosadila. Možná by si mohla volebním výsledkem vydělat na další činnost," řekl iDNES.cz Hartl. Upozornil navíc, že Romové tradičně chodí volit méně.
Dvořáková i Mlejnek upozorňují na to, že Romové navíc nejsou zatím příliš jednotní, neuznávají jednu svou oficiální reprezentaci. "Pokud taková strana vznikne, bude mít problém vůbec Romy přesvědčit, aby šli volit. Šanci by ale snad mohli mít v určitých místech v komunální politice," připustil Mlejnek.
