"Nejpravděpodobnější variantou je to, že váleček byl součástí přístroje, které se v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech používaly k léčbě nádorů," řekla iDNES.cz předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Experti ale zatím nemají jistotu. "Součásti těchto přístrojů měly výrobní čísla, žádné jsme ale na válečku zatím nenašli. Je možné, že se časem obrousila. Ještě ale může být číslo přímo na zářiči, který je v obalu," neztrácí naději Drábová.
Přiznává ale, že jedním z důvodů, proč odborníci na jadernou bezpečnosti uvolnili snímky několikacentimetrového válečku, je to, že doufají, že se třeba přihlásí nějaký pamětník, který dosud neidentifikovaný váleček pozná.
"On totiž může být i starší, radium se totiž v lékařství začalo hojně využívat už ve dvacátých letech. V té době ale ještě nebyla sériová čísla," konstatuje Drábová. V takovém případě by tak jedinou nadějí byl právě pamětník.
Dana Drábová nastínila i jednu teorii, odkud by radioaktivní váleček z dětského hřiště mohl pocházet. "Pokud vím, tak v ulici u toho hřiště dřív bydlel František Běhounek, jeden ze zakladatelů radiologie u nás. A vědci byli v dřívějších dobách velcí nadšenci a nedá se vyloučit, že nalezený předmět nepochází právě z Běhounkovy pozůstalosti," uvažuje expertka.
I když odborníci zatím nevědí, jak dlouho předmět do půdy zářil, podle prvních výpočtů tak jako tak nebyl nebezpečný. Kdyby někdo denně seděl hodinu na lavičce poblíž místa nálezu 365 dní v roce, dostal by záření rovné ročnímu limitu přírodní radiace. A i kdyby se na místo vracel několik let, byla by radiace srovnatelná s CT vyšetřením v nemocnici.
Předsedkyně Státní úřadu pro jadernou bezpečnost Drábová zatím neví, kdy budou konečné výsledky rozboru, které potvrdí nebo vyvrátí lékařský původ válečku. "Vzhledem k tomu, že nyní už žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, chceme být co nejpečlivější. Nikam nespěcháme," vzkazuje jaderná expertka.
