"Všechny lázeňské pobyty se podle návrhu v základní délce zkrátí na 21 dnů. Nyní zdravotní pojišťovny u některých diagnóz hradí až 28 dnů, průměrná délka pobytu je 23,5 dne. U dětských pobytů se úhrady zkracují na čtyři týdny z původních až šesti," řekl iDNES.cz Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR.
Desetitisíce za lázněV Česku je 37 lázní a 86 lázeňských zařízení. Podle ministerstva zdravotnictví loni čerpalo zdravotními pojišťovnami zcela hrazenou péči 102 tisíc lidí včetně dětí. Dalším 16 tisícům pacientů pojišťovny zaplatily jen léčebné procedury. |
S touto a dalšími změnami počítá návrh vyhlášky, kterou pro ministerstvo zdravotnictví připravila jím svolaná pracovní skupina složená ze svazu lázní, zdravotních pojišťoven, zástupců resortu nebo lékařů. Na návrhu změn 14 let starého seznamu hrazené lázeňské péče skupina pracovala od července do začátku září.
Největší mají mít změny na pacienty, kteří nemohou jít na operaci například kolene nebo kyčle či na zákrok musí čekat. Ti by pojišťovnou hrazené lázně už nedostávali jednou za dva roky, ale měli by na ně nárok pouze jednou za celou dobu této nemoci. To by znamenalo, že by jim zdravotní pojišťovny již lázně neproplácely.
"Většina z nich v lázních už byla, optikou nového indikačního seznamu by tudíž už jet nemohli," upozornil Bláha.
Zdravotní pojišťovny ale takový postup hájí. "Délka hrazeného pobytu se sice zkrátí, v individuálních případech ale bude možné délku prodloužit," komentoval změny prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Pojišťovny podle Gajdáčka zohledňují například to, že do budoucna by měla být operace kloubů dostupná bez čekacích lhůt. "Dále bude přihlíženo i k překročení váhy pacienta a tím nadměrnému zatěžování kloubů," dodal Gajdáček.
"Sjednocení doby základního léčení na 21 dnů považujeme z pohledu pojišťovny za důležité. Její prodloužení bude podléhat schvalování revizním lékařem," doplnil mluvčí VZP Jiří Rod.
Těžká cukrovka na lázně už stačit nebude
Kromě snížení četnosti lázeňské péče ze seznamu některé nemoci zmizí úplně. Návrh vyhlášky počítá například s tím, že skončí takzvané vzdělávací pobyty pro lidi, kterým je nově diagnostikována závažná forma cukrovky. Dosud na ně lidé jezdili, aby jim odborníci podali informace o nemoci a pomohli jim naučit se s ní žít.
Lázeňská péče nebude ani pro pacienty s revmatickým zánětem srdečních chlopní. Lékaři se totiž s takovou diagnózou setkávají maximálně jednou ročně. "Tato nemoc vymizela z rozvojem antibiotik," vysvětlila přednostka rehabilitační kliniky vinohradské nemocnice Dobroslava Jandová, která se jednání účastnila za lékařskou společnost rehabilitační medicíny.
Zlepšení by mohl návrh vyhlášky přinést lidem, kteří se léčí s rakovinou. Nebo obézním dětem. Zatímco nyní jim pomáhají jen někde, v budoucnu by na onkologicky nemocné měly být připraveny všechny lázně. Na obézní děti pak všechna lázeňská zařízení, která léčí děti. "Pokud to ministerstvo schválí, bude to obrovský pokrok," míní Jandová.
Pojišťovny ušetří stamiliony
Proti změnám se ostře ohradil Svaz léčebných lázní ČR. "Pokud tato nová pravidla dosadíte do struktury hrazené péče, vyjde vám výsledek, který by znamenal skoro poloviční snížení objemu úhrad lázeňské péče. To mi přijde naprosto katastrofální," domnívá se Bláha. Roční výpadek lázně spočítaly na 1,5 miliardy. Ministerstvo zdravotnictví přitom mluvilo o půlmiliardě až jedné miliardě korun. Lázně znovu opakují, že takové úspory pro ně budou likvidační.
Pojišťovny častěji zamítají pobyty v lázních |
Proti změnám jsou také odbory. "Do lázeňství jdou z celého zdravotnictví tři miliardy korun, krátit takovou částku je nepředstavitelné," řekla iDNES.cz místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví Ivana Breňková.
"Pokud by to znamenalo, že pacient bude mít nárok na plně hrazené lázně jen jedenkrát a pak už si je bude muset platit sám, určitě tuto věc napadneme. Máme totiž obavu, že lidé nebudou na pobyt v lázních mít peníze a jejich zdravotní stav se proto může výrazně zhoršovat," dodala Breňková.
Naopak pojišťovny razantní úpravu seznamu hájí. "Podle našeho názoru půjde o úsporu maximálně v řádu stovek miliónů korun, nikoliv 1,5 miliardy jak hovoří svaz lázní," řekl iDNES.cz Gajdáček. Pojišťovny podle něj prosazují, aby do lázní jezdili lidé po velkých operacích. Naopak chtějí utlumit přísun těch pacientů, kteří je navštěvovali pravidelně každý rok ve stejném období.
"Raději rehabilitační lázně, kde se lidé zotaví po velké operaci, než ty, kde lidé pijí lázeňskou vodu," shrnul postoj ke změnám za ministerstvo zdravotnictví jeho mluvčí Vlastimil Sršeň. Podle něj resort nemůže řešit regionální záležitosti spojené s lázeňstvím, ale musí nastavit hranici toho, co je nezbytné platit ze zdravotního pojištění a na co si pacienti mají přispívat sami.
"Konkrétní změny ve vyhlášce nyní nebudeme komentovat. Je to návrh, který musíme ještě posoudit, zapracovat do formy vyhlášky a pak bude následovat připomínkové řízení, kde bude docházet ještě k řadě úprav a změn," doplnil Sršeň.
"Doufáme, že nový indikační seznam zabrání duplicitnímu poskytování rehabilitační péče v odborných léčebných ústavech a v lázních," dodal mluvčí VZP Jiří Rod.
Ministerstvo by novou vyhlášku mělo mít hotovou do konce podzimu, poté ji pošle do připomínkového řízení. Platit by měla od začátku příštího roku. Peníze ušetřené v lázeňství stát podle Sršně přesune na nákladnou léčbu ve specializovaných centrech. Problémy jsou například s financování onkologických pacientů nebo lidí s roztroušenou sklerózou.
