Senátoři v čele s Tomášem Grulichem z ODS novelu předložili kvůli tomu, že platný zákon neumožňuje získat odškodnění těm, kteří majetek nuceně opustili mimo vymezenou lhůtu, tedy v období mezi 5. listopadem 1938 a 18. březnem 1939.
Kvůli tomu termínu na odškodnění nemá nárok asi 200 z 600 žadatelů. Senátoři proto navrhli lhůtu rozšířit na období od podpisu mnichovské dohody až po odevzdání území někdejšímu SSSR, tedy od 29. září 1938 po 29. červen 1945.
Zmírnění podmínek odškodnění by státní rozpočet stálo do 210 milionů korun, odhadují autoři novely. Připomínají, že na odškodnění stát původně počítal celkem s jednou miliardou korun, podle dostupných informací vyplatil pouze 127 milionů. O odškodnění je možné žádat do konce příštího roku, senátoři navrhují v případě přijetí novely tuto lhůtu prodloužit o rok.
Ministerstvo vnitra uspokojení všech nároků vyčíslilo na 680 milionů korun a svůj souhlas podmínilo tím, že tyto peníze získá do svého rozpočtu na příští rok. Chtělo by také zákonem dořešit výplatu odškodnění dědicům po lidech, kteří zahynuli během druhé světové války.
Ministerstvo financí zase pro případ schválení novely chce, aby byly zrušeny původní odškodňovací zákony z konce padesátých let, které v komunistické éře byly využity v minimální míře, a aby byla zastavena dosud neukončená odškodňovací řízení.
Předloni přijatý odškodňovací zákon se týká lidí, kteří museli někdejší Podkarpatskou Rus, součást prvorepublikového Československa, opustit po jejím zabrání maďarskou armádou v letech 1938 a 1939, nebo po postoupení území Sovětskému svazu v roce 1945. Majetek sice po válce dostali formálně nazpět, kvůli předání území tehdejšímu Sovětskému svazu 29. června 1945 jej ale nestihli převzít. Nyní je území součástí Ukrajiny.
Žadatelé mají ze zákona nárok na desetinásobek ceny nemovitostí, stanovené podle příslušných vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959. Maximální částka ale činí dva miliony korun za jeden majetek.
