Armáda vypracovala plán, který stanovuje "červenou linii" pro každou osadu na Západním břehu Jordánu. Překročí-li ji palestinští protestující, vojáci a ochranka židovských sídlišť bude mít za úkol střílet na jejich nohy, píše izraelský list na svém webu.
Osadníci by podle něj měli dostat na svou obranu i slzný plyn a nesmrtící zábleskové granáty. Představitelé sídlišť ovšem informaci o dodávce arzenálu na zvládání davu odmítají. Agentura Reuters připomněla, že Izrael dovoluje osadníkům držení střelných zbraní už dlouho.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Armáda zatím přiznala, že "věnuje velké úsilí tréninku lokálních sil a připravuje je na to, jak jednat v případě všech možných scénářů". Některé scénáře popisují možnost napadení bran židovských osad demonstrujícími či konfrontace s osadníky. Ty nejhorší pak zmiňují i teroristické útoky.
Jeden z představitelů židovských osad Danny Dayan označil přípravy na září jako "nic výjimečného". Poznamenal, že většina obyvatel sídlišť už stejně prošla povinnou vojenskou službou a ujistil, že veškeré akce osadníků budou výhradně obranné. Palestinci a ochránci lidských práv totiž upozorňují, že osadníci už zbraně použili nejen na svou obranu a Izrael tyto případy pořádně nevyšetřuje.
Izraelská vláda minulý týden také poslala šéfům osad dopis, v němž je varuje před možnými problémy se zásobováním palivem či plynem. Majitele benzinek vyzvala, aby své nádrže naplnili až po okraj. Podobně radí i obchodům s jídlem, píše Haarec s tím, že od poloviny září budou uzavřeny vládní budovy na Západním břehu.
Palestinci chtějí členství v OSN
Pohotovost na palestinském území panuje mezi osadníky a izraelskými bezpečnostními silami kvůli zářijovému zasedání Valného shromáždění OSN, na kterém by měl podle všeho předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás vyzvat organizaci k hlasování o státní suverenitě Palestinců.
Abbás chce v týdnu od 19. září žádat o přijetí palestinského státu do OSN. Chce také uznání svého státu v hranicích z června 1967 před takzvanou šestidenní válkou. Území by zahrnulo celé Předjordánsko (západní břeh Jordánu), pásmo Gazy a východní část Jeruzaléma.
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás
Palestinci předpokládají, že jejich žádost o status člena světové organizace podpoří nejméně 150 zemí ze 193 členů OSN. To by byla pohodlná dvoutřetinová většina. USA ale hrozí využitím práva veta z titulu člena Rady bezpečnosti.
Aby Palestinci zabránili tomuto odmítnutí, mohou požádat přímo Valné shromáždění, aby jim jako nečlenskému státu udělilo status pozorovatele. To by jim umožnilo stát se částečným členem všech organizací OSN, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO), UNESCO i UNICEF. Zvedlo by jim to také diplomatický status.
Agentura Reuters připomněla, že technicky OSN neuznává státy. To musí učinit jednotliví členové organizace na bilaterálním základě. Nicméně členství v OSN je obecně považováno za potvrzení toho, že země je mezinárodně uznávaná jako suverénní stát.
Přímá jednání Izraelců s Palestinci zamrzla kvůli neochotě vlády Benjamina Netanjahua zastavit na Západním břehu výstavbu osad. Mezinárodní právo je považuje za ilegální, což židovský stát zpochybňuje. Na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě žije přes půl milionu židovských osadníků.
